Po posledních dvou bez nadsázky perfektních albech se dá Super Colossal ve všech ohledech poslouchat, strhující však rozhodně není. Méně funky než Is there love in space i méně melodické a barvité než Strange Beautiful Music.
První skladba o obru jdoucím s kytarou po ulici je velmi chytlavá (jako vždy bez vokálů), zbytek pak zvukem i pojetím velmi připomíná album Crystal Planet, trochu se zde vytrácí zajímavá melodická linka. Satrianiho kytarový rock je ale fenomén, a tak je třeba jej brát. Nelze od něj čekat více než několik stop kytary, baskytary, kláves, bubnů a fakt, že ponejvíce se vyřádil umělec, nikoli posluchač.
Pokud vám tedy sedne, jistě si na albu najdete světlé body, i když je jich málo. Hodnoceno 2 až 3 z pěti.
Žádné komentáře:
Okomentovat