Vše nejlepší do roku 2008!!!

Tento blog vstupuje do čtvrtého roku své plodné činnosti. Za celé tři roky jsem nedostal pocit, že psát sem nedává smysl, což mne neustále a znovu mile překvapuje. A tímto bych ti, milý čtenáři (čtenářko), chtěl popřát vše nejlepší také do roku 2008. Ať už jsi anonymní nebo stálý, ať se ti líbí nebo ne, díky za tvé přístupy! ;-) Ať se máš v roce 2008 nejméně tak pěkně jako v roce 2007. Ať se ti plní přání, ale ne všechna, aby se bylo na co těšit a na čem pracovat. Ať tě mají všischni rádi, ale ne úplně všcihni, abys měl(a) čas také na sebe, na zvířátka a na tento blog. Ať je ti materiálně blaze, ale ne moc, ať nemlaskáš a ať si máš čím udělat radost přespříště. Ať ti chutná, ale s mírou, ať bříško nebolí. Ať zdraví slouží, ale ne úplně, aby mohlo být příští rok ještě lepší.

PFfffffff 2008!!! ;-)

Bruce Springsteen: Magic (2007)

Bruce Springsteen je umělec, ačkoli se v čase mění, vždy zůstal věrný svým schématům. Nepatří mezi ty, kteří by světovou hudbu nějak zásadně formovali novotami. Proto lze i jeho novinku nahlížet více než pozitivně.

Deska je velmi podobná například albu Rising (2002), ovšem najdeme tady více vážných momentů, na kterých ucho posluchače ulpívá. Svižnější písničky se nesou v duchu "full house", hraje se na doslova všechny nástroje (kytara, akustika, dechy, klavír i klávesy), čímž je právě částečně definován "americký" lehce přeplácaný styl Bruce Springsteena. Když k tomu přidáme ještě trochu národní hrdosti, máme tu klasiku.

Album se velmi dobře poslouchá a ačkoli je ke konci klidnější (zahrnuje i téměř čistě akustické poklidné kousky) a rovněž ke konci zraje, z jeho poslechu si velký dojem neodneseme. Přesto, například ve srovnání s uvedeným Rising, je to vyváženější kousek a zaslouží si chválu. Klasický rock Bruce Springsteena, hodnocení 3-4 z 5.

Vánoce

Ležím v posteli a pochrchlávám si. Silvestr mám vyřešený, budu v posteli. Štědrý den byl ale ve starém stylu, jak to má být. Brzký budík, abych mohl zadělat na chleba a vyrazit na bajkový vánoční sraz na Točnou. Nicméně jsem se probudil s takovou rýmou, že jsem budík típl a pak šel rovnou zadělat na chleba. Oběd vskutku žádný, a pak už tradiční návštěva Chez Marcel na Haštalu (proč zrovna tam? Proč ne?). Nakonec vyzvednout babičku a výborná opulentní večeře o několika chodech, víno, dárky, radost.

No a 25. se mi na Sázavě během půl hodiny po návratu zvenku udělalo tak mizerně, že jsem myslel, že nepřežiju noc. Divný pocit, když vám cosi nedovolí se nadechnout. Musím říct, že Ústřední vojenská nemocnice se zahalila do elegantní róby, přesto je příjemné ležet doma.

Moje školní povnnosti ve Vídni jsou hotové. Kéž by to tak šlo i na VŠE příští semestr.

Zimní slunovrat

Připijme na zimní slunovrat. Dlouhé noci začnou ubírat na síle a krátké dny růst do krásy. Letos 22. prosince v 0:22 (hezká shoda čísel).

A veliká radost maličkého národa: připijme na Schengen! To, co nám "skvělá" EU jako členovi dlouho upírala, základní svoboda, je konečně tady. Autobus přibrzdil, namířil přední nápravu mezi bariéry, jemným zhupem přidal a hraniční přechod smutně zející prázdnotou a zahalený mlhou projel v osmdesáti kilometrech za hodinu. Nikde žádné modré majáky, nikde přestřelka. Klid. A to to tak trvalo.

Opět domů

No tak jsou tu Vánoce a já jedu opět domů. Když se dostanu na autobus na Praterstern a nezemřu předtím na spánkový deficit, můžu říct, že jsem poslední týden přežil.

A musím také říct, že se těším. Přecejen, Vánoce!

Fejeton?

Jak tak pozoruji výrobce kol a cyklokomponent, přestává mi vadit morální zastarávání. Vždyť když se to tak vezme, nová generace produktu se s velkým humbukem spouští, aby se pak mohla v příští generaci vráti se všemi chybami ta stará. Některé firmy přicházejí s novými lehčími a možná také lepšími rámy, to ano, ale za jakou cenu? Když si člověk "musí" koupit karbon, je to přínos? Většinou jde však pouze o marketing. Třeba když si přečtete popis jakéhokoli kola od Specialized, spočtěte schválně kolikrát bylo použito slovo "nový" nebo "přepracovaný". A pak si srvonejte s modelem z minulého roku. Bez rozdílu? Kliky, přehazovačka? Možná. Ale třeba zrovna přepracované kliky Shimano XT váží víc než ty nepřepracované a vytváří tak velký prostor pro uvedení nových odlehčených klik za 2 roky... a přehazovačka? Je o 10 gramů lehčí a má nový design. To u kola, které váží 14 kilo, opravdu zboří svět a rozhodně to stojí za to, aby si zákazník tučně připlatil.

Party Week Coming

Tak se to začalo tím, že to skončilo dnes k ránu. Zpívací party, která jistě způsobila, že kebab v okolních bytech se vařil smažil. A pokračuje nedělní Rave party na Panoramě, pondělní Good Bye party na Haus Erasmus, úterním vánočním posezením u Evy a ve čtvrtek zboříme Vídeň! Zentimeter, Christkindlmärkte atd....

Nějak mi tam nepasuje středa, ale možná budu ještě rád. Se svým založením k monster party.

Včera jsem také vyzkoušel Montana Marlborough, který kdysi doporučil Martin. No Martine, velmi dobré, jiskrné, ovocné ale snad až tak, že skoro kýčovité víno. Prostě Sauvignon Blanc, co čekat? Jako Sauvignon B. výjimečné. Fotky z party po odkazem.

Dobré zprávy

Vzpomínáte na autobusy Ikarus? Tzv. čabajky? Rezavě červené autobusy, ve kterých topení nehřálo a osvětlení bylo sporé? Vzpomínám na cesty Ikarusem do Sázavy jako dítě nebo když ještě jezdily na sídliště, kde bydlí dědeček s babičkou. Maďarská továrna, která je vyráběla, končí. Kus nešťastné historie odchází.

Díky bohu! USA zabránily tomu, aby konference o klimatu na Bali měla drastické následky. Byl pouze přijat protokol o protokolu. Nikdo nám tudíž nebude, alespoň v brzké době, nutit, aby naše auta jezdila na mleté oříšky a elektrická energie se vyráběla v kávovém hrníčku mícháním lžičkou. Bitva je vyhraná, ale válka dále zuří... a to se bojím, že ČR bojuje na špatné straně barikády.

To, co jsem se učil v ekonomii, funguje. Když na idnes někdy ve středu napsali, že oznámení vysoké inflace drží kurz koruny vysoko, vyskočil jsem ze židle. Naštěstí se potvrzuje, že tomu tak není a že inflace naší měnu sráží na kolena. Naštěstí, bohužel. Až se situace usadí, kurz začne zase posilovat. To nemusí trvat dlouho. Ale než opět dosáhne hranice 26€ a 17USD může (samozřejmě nemusí) trvat věky. Snad se naší měně zpraví nálada, až Banka Grande oznámí nějaké pozitivní výsledky.

rakušané zablokují kvůli Temelínu silnici na Linec. Ve Vídni neviděno neslyšeno. Tady mají totiž svých problémů dost.

Další dobrá zpráva (dodatečná) je, že české tramvaje jezdí od nynějška v Seattlu. Ačkoli se to nezdá, jsou to tramvaje stejné konstrukce jako idnesem opovrhované Porsche. To znamená, že se v USA buď snažili ušetřit, a nebo nikdy neviděli Siemens a podobné... Pro zemi, kde někdejší kvetoucí průmysl takřka zkrachoval, je to každopádně do jisté míry úspěch.

Posledni dobrá zpráva je, že jsem právě snědl housku s marmeládou a zapil ji pivem. Stalo se to tak, že jsem si dal housku a nevšiml si piva v lahvi, které je nedopité. No a pak už to bylo :-)

Veselé Velikonoce

A protože se blíží Vánoce, přeji vám, milí přátelé, veselé Velikonoce. Přemýšlím, co bude o Velikonocích. Bude zase duben. Proklatý měsíc, kdy člověk muí začít psát seminární práce, místo aby se radoval z přicházejícho jara. sejde na tom, kolik bude práce kromě toho. V každém případě to budou další vysokoškolské velikonoce naprd.

Co jsem přišel ze školy, uplynulo docela dost času a já ještě nehrábl do seminárky. Přemýšlím, co mi to přináší, psát seminárky. Zabíjí to kreativitu. Demotivuje to využívat volný čas k vlastnímu rozvoji. Zabírá to čas, ve kterém by se člověk mohl učit na zkoušky. Někdo by těn systém měl změnit, třeba aspoň definovat tak, aby ta seminárka něco naučila.

Ale těším se na vinný večer. Přeji šťastné Velikonce!

Robert Plant & Alison Krauss: Raising Sand (2007)

Když jsem si šel pro novou desku Roberta Planta, ještě jsem nevěděl, jaké se chystá překvapení - totiž že po Strange Sensation se po bok bývalého "zepelína" přidala folková zpěvačka Alison Krauss. Trochu jsem se bál, že vznikne nudná směs kýčovitě laděných písní, ale už to, že sám Plant vždy trochu inklinoval k folku slibovalo cosi více, cosi jako když Gary Moore začal hrát blues a vůbec to nebylo špatné.

Nemůžeme říct, že by se plant ve folku našel, alespoň zatím ne - tak jako Led Zeppelin folkové prvky nikdy nezasadili do své hudby úplně. Přesto je tato kombinace překvapivě přirozená. Dokonce bychom mohli hledat jistou shodnou polohu s albem Dreamland z roku 2002.

Písně jsou velice jednoduše pojaté elektrickou kytarou, basovou kytarou a bicími doprovázené. Správně uchopeno, chybí housle, klávesy nebo cokoli, co by vytvářelo zybtečně kýčovitý nádech duetů. Zpěvu se pak chopil převážně Plant sám, popřípadě se jedná o duet. Alison Krauss se většinou tlačí spíše do pozadí, ale přesto krásně dokresluji jinak dobře suché pojetí. Nemyslete si však - deska je poměrně úderná, akorát zvláštním způsobem - právě jako byl již zmíněný Dreamland. A nakonec, abych nepřeháněl, na své si přijdou i kýčaři, ale pouze ve velice příjemné formě. Pro celkové přirovnání se mi nabízí také folk-rock Neila Younga - rovněž jak suché, tak i hladivé. Plant však nabízí v textech raději tradičnější pojetí.

Na desce najdeme již známou Please read the letter z Walking to Clarksdale. Diamantem celého alba je pak Trampled Rose, výjimečná tím, že zpívá pouze Alison Krauss, ale především také svým ztvárněním - syrová, magická velmi jednoduchá hudba a táhlé tajemné vytí způsobí až mražení v kostech.

Ačkoli se to zdá neuvěřitelné, doporučil bych desku pro její muzikální kvality i (nebo především) posluchačům rocku. Plant vytvořil dobrý produkt, který jeho pestrou řadu počinů ještě rozhodně mile zpestřil. Historie album možná nedocení, rozhodně si ale zaslouží hodnocení 4 z 5.

Co udělá Facebook

...když schválně necháváte ležet výzvy na různé nesmysly typu snowball fight, superwall ap.? Když se jich nahromadí moc, prostě vám je smázne. Konečně něco, co se řeší samo. Ještě by to mělo dávat vědět odesílatelům: uživatel Ladislav Beneš se na váš nesmysl laskavě vys#&l.

Nový Superb

Na tom jednom až dvou obrázcích, které Škoda zveřejnila, připomíná nový superb nápadně některý modely automobilky Saab (zvláště široká kapota ohrnutá přes světla, tvar chladiče a vyříznutá světla). Že by repositioning?

Každopádně špatně to nevypadá. Ale je to zatím jen tvář nastavená k prvnímu polibku. Uvidíme.

Tyvoe, Koruna!

Čekal jsem, že Koruna na zprávy o inflaci zareaguje spíše oslabením, a ona si místo toho zřejmě hodlá spadnout pod 26 Kč za Euro. Lidi, proboha! Vždyť to ČNB zas tolik v rukách nemá, bude zvyšovat úroky až se z ní bude kouřit, a stejně s tím nic neudělá, protože zvýšení cen je výsledkem spekulativních kroků na straně výrobců potravin a také pravděpodobně rosroucích cen paliv.

Tak mne napadá...

Tak mne napadá, že jsem po dlouhé době včera lehnul do postele, a jak tak chci nastavit budík, vidím na displeji 23:45. Lidi, já šel spát před půlnocí!!!

Digitální fotografie

Vymysleli digitální fotografii. Znamená to, že se můžeme neohraničeně celé hodiny hrabat vlastní minulostí nebo minulostí jiných a nechat přítomnost plavat. Prazvláštní. Digitální fotografie posunula smysl fotografování úplně jinam.

Napadlo mne nechat vyvolat fotky ze zrcadlovky, které jsem kdysi dávno na gymnáziu udělal. Pak jsem si ale uvědomil, že jejich sdělení by bylo velmi mnohoznačné a že vlastně nepatří do dnešní doby. Tak to asi neudělám.

Lenovo shit!

Necelý rok starý notebook, rozhodně ne každý den používaný. Vymění základní desku kvůli rozbité čtečce karet. Nová základní deska se nesnenese s baterkou. Vymění tam ještě něco, aby fungovala baterka. Nefunguje wi-fi, protože s novou základní deskou se nesnese Lenovo Shitsoftware. Odinstaluji tedy wi-fi software a používám Windowsový. Postupně však zjišťuji, že nefungují ani další věci jako třeba přepínání obrazovky při prezentaci, mediální tlačítka... Aktualizuji tedy naivně software přes Lenovo take care nebo jak se to jmenuje a nefunguje dál nic, navíc se mi notebook startuje 5 minut. Lenovo sucks a jejich servis, co provedl tu opravu, dvojnásob.

Podobné jako automatická aktualizace Nokia PC Suite nedávno. Vymýšlí ten software nějakej úchylák kolenem nebo co?

Strategický víkend v Nasswaldu

V rámci předmětu 1111 Strategic management pořádaného Gernotem Maierem se každý rok vyjíždí na víkendový seminář do Nasswaldu (víska v "předalpí" - nápadně připomíná Krkonoše). Protože jsem zaslechl, že si to nemohu nechat ujít, přihlásil jsem se.

Cílem víkendu bylo odprezentovat skupinové práce na vybrané případové studie. Případovou studii náš tým vytvořil během odpoledne a tak se už vlatsně nemohlo jednat o nic jiného než o u "ultimate party". Rozvláčná cesta do hotýlku Raxkönig trvala od dvou odpoledne v pátek téměř do sedmi večer. Přivítala nás sekaná, panák slivovice a pivo zdarma.

Jak vypadaly večery můžete shlédnout pod odkazem. V sobotu večer hrála dechovka a Červený kříž servíroval punč - asi nám tím měl zachránit život. Stát v předalpí na návsi s místními a hřát si ruce o hrníček punče nad ohněm zapáleném ve vyklotlaném pařezu bylo moc milé.

Milou atmosféru dělali především Španělé, kteří se střískali už po cestě a pak už nevystřízlivěli, nasswaldský král - připopilý děda s pérem na klobouku, místní štamgast a pak sám Gernot, který se "slušně odvázal".

Neil Young: Chrome Dreams II (2007)

Po roce je tu opět další album plodného kanadského umělce. Už na první poslech je to klasický Neil Young - se všemi klady i zápory. Nic netradičního jako Greendale nečekejte.

Název alba si autor vypůjčil z nevydaného alba z roku 1977. Tracklist je však ryze dnešní, většina skladeb z původní desky byla již totiž vydána na dalších deskách v pozměněné podobě.

Celá novinka stojí na dvou pilířích - monumentálních youngovské dlouhohrající klasice Ordinary People a No Hidden Path. Oběma skladbám dominuje elekrická kytara, přičemž první se nese v pomalém houpavém rytmu, doprovázená vraznými dechovými nástroji tak, jak to bylo navozeno již na Living with War (2006 - moje recenze zde), zatímco druhá je svižnější. Obě jsou však typický živě znějící profesionální jam s trváním déle než 10 minut, ačkoli tak syrově rockový zvuk jako třeba u Ragged Glory (1990) nelze čekat. Zbylé písničky jsou pak Youngovské countryrockové "kytarovky" a pramálo se liší od těch ze 70. let. Snad právě to by mohl posluchač nové desce vyčítat. Rozhodně nečekejte výrazný zvuk akustické kytary - celek sjednocuje jistá unylost.

Texty nejsou tentokrát tak divoce politicky laděné, přesto se však jedná o protest songy, což ne každého posluchače potěší. A po čistě protibushovském Living with the war se dokonce dočkávámě jistého zobecnění.

Celkově se jedná o velmi dobrou desku. Dějiny psát nebude, ale při poslechu nikdy nezklame. Ono se ani po silných albech Greendale (2003) a Prairie Wind (2005 - moje recenze zde) není čemu divit. Neil Young se svým nezaměnitelným stylem daným i jeho hlasem, ale především zvukem elektrické kytary vytvořil pilíř světového rocku, který už nikdy nebude možné opomenout. Novinka je jedna z jeho poctivě vypálených cihliček. V kontextu autorovy tvorby bych albu udělil 3 z 5, jinak se ale kloním k 4 z 5.