Stejný model jako můj diesel, také kombík. Ale atmosférický dvoulitr, 145 koní.
Stačí přeparkovávat a je to úplně jiné, živelnější. Jak šlapete na plyn, auto tak trhavě nezabírá jako diesel, ale krásně bručí, jak ručička cestuje otáčkovým polem. Nesmějte se, může za to i starší výfuk. Méně jeté kusy nejsou slyšet skoro vůbec.
Nejedete to vůbec nikdy, dokud řídíte jako gentleman. Ale to právě krásné. Motor, který neslyšíte. Žádné vibrace do řadící páky nebo do volantu. Pominu-li ten výfuk. S kopce pustíte plyn a najednou plachtíte krajinou bez motoru.
Opojné je až chování v horní polovině otáčkového pole. Vrruum! - tam to táhne jak bejk. A ve 130 naložené do kopce to zrychluje jako turbodiesel. Čím víc tomu šlapete na krk, tím víc odhodlání bojovat s dvěma tunami to má, a tím hezčí ten motor zní. Vyvolává to až závodní choutky, takže se člověk musí krotit.
Nedivím se, že recenze atmosférické Mazdy 6 jsou tak pochvalné - Mondeo a šestka totiž oba pohání potomek motoru 2.0 Duratec vyvinutý kdysi společně Mazdou a Fordem. A ostatně ladit podvozek se prý Mazda také učila od platformy "the big ford", aby pak sama nastavila laťku ještě výše.
A dodatečná poznámka: Meziměsto 50% okreska / 50% dálnice to naložené dle počítače je schopné jet za 5.8 litrů na sto kilometrů. Přiznávám, že jsem ale jel velmi lehkou nohou a na dálnici jsem nedržel obvyklých 145 km/h, ale trochu méně.
A dodatečná poznámka: Meziměsto 50% okreska / 50% dálnice to naložené dle počítače je schopné jet za 5.8 litrů na sto kilometrů. Přiznávám, že jsem ale jel velmi lehkou nohou a na dálnici jsem nedržel obvyklých 145 km/h, ale trochu méně.
Žádné komentáře:
Okomentovat