Přitom Holešovice jsou u řeky v poměrně zeleném koutu Prahy. Jejich ulice jsou rovné, vítr tudy může proudit ze strany na stranu. Navíc v polovině ulic jsou vzrostlá stromořadí. Chodníky jsou řešené světle šedou zámkovou dlažbou. Vlastně to tu v posledních letech působí až honosně, pravěcí díky uliční zeleni.
Kde je ale podle mne neřešitelný problém, je soukromý majetek. Vinohradské, žižkovské nebo vršovické vnitrobloky skrývají zelené zahrady. Tato zeleň chladí.
Holešovice jsou ale opravdu rudé, dělnické - rostlé na továrnách a skladištích, a v typickém vnitrobloku je sklad předělaný na kanceláře, a k tomu betonová parkovací plocha. Tyto vnitrobloky se přes den rozpalují a v noci vydechují zpět vedro. A tuto rudou minulost převzal soukromý kapitál, který tvoří rudou současnost tepelné mapy - když developer tento sklad zboří, postaví ve vnitrobloku nemilosrdně stavbu, která je přilepená hned na okolní domy. Místo na stromy nula. Schválně koukněte na fotomapu Mapy.cz (náš dům tedy zrovna je v části jediných asi tři vnitrobloků, které jsou zelené, takže my "rudí" nejsme).
No a co s tím? Pokud budete 10 minut v klidu sedět a přemýšlet, napadne vás tisíc věcí. Jenže většina z nich bude "zakaž, přikaž, zbourej". A kdo to bude muset udělat? Soukromý podnikatel nebo majitel. A jistě uznáte, že udělat zelenou střechou na baráku z 30. let není tak triviální, jak se to od stolu zdá. A někdo to musí zaplatit. Druhá věc, tyhle zákazy a příkazy nemusí být vždy v souladu s ústavou nebo míněním většiny voličů.
Takže vlastně tu máme problém, který ve svobodné tržní ekonomice není moc řešitelný.
Můžeme tedy křičet, že za problém můžou developeři novostaveb nebo zaparkované černé auto, ale skutečný problém je jinde a bez změny na minidiktaturu se nevyřeší.
A zároveň městská část dělá pro zlepšení, co může, ale je tu plno blokujícího strategických staveb: Libeňský most, Rohanský most, Bubny, dlouhodobě plánované opravy sítí. Nebudu dělat/ obnovovat park někde, kam za 3 roky najedou bagry a zničí to tam.
Další uliční zeleň pak naráží na sítě v místech, kde by byly kořeny. A na parkovací místa - voliči v Holešovicích jednoznačně preferuji místa pro auta proti stromům. Bohužel i já jsem líná konzerva, a většinou se stavím na stranu parkujících, i když budoucnost bez vlastních aut nás stejně nakonec dožene. Auta budou tak drahá a omezená v provozu, že si je lidé přestanou pořizovat. Jdeme tam mílovými kroky. Ale to bude ještě patnáct let trvat.
Možná by spíš pomohlo, kdyby na historických domech, které hledí na náslunnou stranu (třeba náš dům), byly povoleny venkovní žaluzie. Jejich rentabilita na těch pár dní v roce je diskutabilní, ale bylo by fajn mít tu možnost.
A zatím se taky nabízí otázka, zda humbuk kolem vedra v Holešovicích není zbytečný a vykonstruovaný. Podle mne teď je. Byla léta, kdy tropických nocí bylo opravdu hodně a spalo se špatně. Ale není to každý rok.
Ale kus pravdy na tom alarmusmu také je. Až mi bude 75, bude to možná i na životě ohrožující. Pokud teploty budou v průměru pořád stoupat, bude za 30 let hůř. A že stoupají - ať si neo-konzervativci říkají a píšou ve svých bolestplátcích opak. Jenže řešení zatím nemáme. Ne pro rudé Holešovice, kde paradoxně soukromý kapitál brání ochlazení.
Žádné komentáře:
Okomentovat