Zobrazují se příspěvky se štítkemseriál. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemseriál. Zobrazit všechny příspěvky

2026-11-11

Zima je tu - kupujte syrový sever

Když už jsme u seriálů, je tu Fargo. Kdysi mi ho doporučil Miloš, ale já ho ignoroval, a udělal jsem chybu. Ale počkat!

Fargo?

Tohle Fargo?!

Ano, pokud se divíte, opravdu se jmenuje stejně jako legendární film bratří Coenů, a opravdu na něj navazuje. Také jej bratři produkovali.

Čím je skvělý? Svojí drsnou poetikou. Vemte si americký venkov na severu u kanadské hranice uprostřed zimy. Dlouhé pláně, jezera, lesy, sníh, mráz, samota, a místní lidé - typičtí coenovští obyčejní hrdinové. Lokace mluví za sebe - Duluth a Bemidji. 

A proti nim jsou tu coenovští superhrdinové.

Seriál Fargo neváhá kombinovat prvky několika Coenovských filmů. Vidíte tu postavy a trochu dějovou linku z film Fargo (jsou tu i drobné návaznosti, které neprozradím - hledej šmudlo), ale třeba hlavní superhrdina záporňák je dokonalá kopie Javiera Bardema z Tahle země není pro starý - s tím rozdílem, že Lorne v seriálu je dokonalý psychopat (to nemyslím jako nadávku, ale jako popis osobnosti).

Figurky policistů jsou také dokonalé. Získají si vaše sympatie - ať už natvrdlá těhotná policistka, opatrný bázlivý policista, laskavě ostrý taťka veterán z dineru, nebo uslintaně protekcionistický chief.

Démonický je pojišťovací úředníček Lester. Krom toho, že má v sobě něco z Lestera Burnhama, je dokonale neuvěřitelný. Mistr nelogiky. Ale tady už vstupuje do hry, že se jedná o coenovský příběh natočený podle skutečné události. Googlete. Díky tomu neřešíte, že se Lester chová dokonale nelogicky, a nějak to celé spolknete. Když zjistíte, že vás autoři vodí za nos, oceníte to - stali jste se součástí konceptuálního umění.

Ale zpátky - toto chci doporučit, abyste se dívali, takže srozumitelně. Žánrově se jedná o krimi z drsné školy. A ano, je drsné, ale ne dnešně sadistické. Je tu ale něco z coenovské žiletkové poetiky, která je podobná té tolkienovské z předchozího článku, a která v reálu naráží na hranice reality, z ještě předchozího článku - tedy že i proti dokonalému, čirému zlu zvítězí obyčejný človíček. Jednodušší těhotná policistka proti geniálnímu psychopatovi. Ve hře o trůny by ji v předposledním dílu seriálu rozčtvrtil, ve Fargu ona zvítězí nad ním. Právě pro tu syrovou coenovskou pohádkářskou poetiku vám musím tohle doporučit jako trefu do černého. Na pár večerů - první série má 10 dílů po 45 minutách.

A mluvím jen o první sérii, která je geniální. Druhé jsem nepřišel na chuť. Uvidíme, jestli se k ní ještě vrátím.

Pokud vás to zaujalo, hledejte na HBO.

2026-11-08

Jenom další Pán prstenů?

Nikdy jsem moc nemusel fantasy svět. Pak přišel blockbusterový Pan prstenů od Petera Jacksona, a já ho vzal na milost. Možná až později, když jsem byl v angličtině jako ryba ve vodě jsem si přečetl Hobita i Pana prstenů anglicky, a tehdy musím říct, že mne to teprve chytilo. Najednou jsem docenil, že filmová verze byla natočená s velkým citem pro Tolkienovo dílo. A když už jsem Tolkiena začal mít rád, dokonce jsem se dostal i k přečtení Silmarillionu, který není zrovna prudce dějový - je to spíše kronika. 

S jídlem rostě chuť, ale člověk často soudí knihu podle obálky.

Když Amazon natočil Prsteny moci, kde Elfa hraje afroameričan, a hodnocení CSFD bylo vlažné, přistupoval jsem k nim velmi skepticky. Trochu jsem se bál, že Amazon bude jenom modernizovat Pana prstenů. Na jeden díl jsem se ale koukl. Nebylo to tak hrozné, jen věci tam se lišily od Jacksonových filmů, tak jsem to zaparkoval.

Po čase jsem se ale vrátil, a ukázalo se, že to vůbec není špatné. Vlastně je naopak pěkné, že si někdo dal práci a natočil závěrečnou část Silmarillionu, která chronologicky předchází ději Hobita. Tím spíš, že většinu scén musely autoři doplnit (nebo spíše vyplnit), protože v knižním materiálu nejsou detaily. Jedná se ale o kvalitní výplň, nikoli "vycpávku".

Chytili se snad úplně každé věty, která v knize je, a vykreslili plasticky postavy, jejich osobní příběh a proměny - prochází vývojem, hledají na kterou stranu se postaví, a obsahují v sobě jak dobro, tak zlo. Vykreslili místa, události, napínavé scény, které jsou místy výpravné skoro jak Jacksonův celovečerní film. Takže nakonec jsem jim afro elfy a afro hobity mohl odpustit.

Stále je to nicméně fantasy, a proto vám děj může připadat infantilní. Neříkám, že si to máte pustit, a obdivovat se, ale nechávám to tu jako notičku, že na seriál to nebylo špatné. Znovu - pro mne tu má snad největší hodnotu, že se někdo dal do Silmarillionu, které není lehká předloha, a povedlo se to. Těším se na třetí, závěrečnou sérii.