Batman VŠE

Na to, jak skromně je wi-fi odnož sítě intranetu VŠE - Batman - popsaná na svých stránkách, jsem byl poměrně mile překvapen dosahem a procentem pokrytí učeben na Žižkově. Samozřejmě až po té, co jsem si Batmana "přecejen" předplatil.

Pokrok se nedá zadržet a jsem rád, že právě VŠE studentům také takové služby poskytuje.

Při vší úctě...

Při vší úctě k víře v boha... Při vší úctě k člověku, který umírá...

...co když papež upadne do komatu a bude v něm třeba 10 let? Dokazuje to jenom, že všichni vládci jsou stejní. Je mi z toho nanic!

Verše z Itálie

...jsou vlastně ukryté. Jenom opravdový znalec mého díla pozná, kdy jsem pil portské a kdy jsem to jenom předstíral. Ty z Itálie jsou každopádně pod "březnem" a nejsou to ani ty první ani ty poslední.

Zapomněl bych dodat - jako vždy je najdete v recentním dokumentu. Později je vytřídím a ty lepší zmizí... hádejte kam >>> na Poietikon. Takže do toho! Hoj hoj!

Také doporučuji kliknout na Fotky na Flickru. Alespoň tedy pokud vám imponují malá italská městečka pod velkými Alpami.

Livigno

Týden s rodiči v italském Livignu byl velmi láskyplný. Ochutnal jsem několik dobrých levných italských vín, výtečnou švýcarskou 99% čokoládu, perfektní severoitalskou pizzu, ale především se na stále ještě kvalitním sněhu ohřál pod jižním sluníčkem, napsal několik čerstvých básní (závratně tendují k dokonalosti a těším se, až vám je předvedu), jednu povídku, do hloubky poslechl nové R.E.M. (a mnoho další příjemné hudby) a dočetl originál strhujícího Anglického pacienta, který snad naschvál velice mile asonoval s kulisou tajících sněhů na louce v italských předjarních Alpách za mým oknem.

Mark Knopfler - Shangri-La

Je mi velice líto, že musím opět něco "sepsout". Pokud jste si ještě nekoupili novinku od Marka Knopflera, nedělejte to. Dostane se vám totiž do ruky bezvadné a odměřené album, které je však úplně bezvýrazné.

Na první pohled mu nelze nic vytknout. Dokonce méně, než jeho předchozím sólovým albům (hudba se oprostila např. od jistého kýče, kterým zavánělo např. Sailing to Philadelphia). Plyne jako tichá řeka. Pomalu, široce. Ale postrádá jakékoli záchvěvy. Postrádá jakékoli zčeření, zavlnění emocí. Kytarová sóla jsou krátká, nevýrazná, dobře zahraná. Nikdy bych ale neřekl "další" dobrá porce hudby. Tohle je pořád to samé sousto, které žmouláte tak dlouho v ústech, až znamenitě zahořkne. Navíc bude třeba jej zapít, zvuk je prašný, suchý. Vypadá to skoro jako záměr, ale i přes "uznávané" texty, mu chybí točivý moment. A ten musí mít tichá alba stejně jako všechna ostatní.

Chcete-li si pořídit dobrou hudbu na usínání, při níž zapomenete, že posloucháte hudbu (nebo že vůbec něco posloucháte), jděte do toho. Já dávám dva z pěti.

Dodatek: Pokud si na album zvyknete, dal bych možná dokonce 3/5 - ale věci je třeba hodnotit načerstvo.

Jaro

Ach bože, už zase svítí překrásné sluníčko a k tomu je okoukaných deset pod nulou! Začínám být zoufalý, protože všichni už mluví o jaru. Těším se, až konečně odjedu do italského Livigna, kde se snad ohřeji.

Při troše štěstí se uvidíme nějakou z četných webkamer.

Marketing osobností

J. Zahradil a L. Rouček vystoupili ve čtvrtek na VŠE s cílem diskutovat o euroústavě. Diváka muselo nejvíc zaujmout zcela ryze anatgonistické vystupování obou politiků. Jan Zahradil (ODS) měl padnoucí elegantní tmavý oblek, upravené vlasy a v bodech připravený úvodní projev. Pan Rouček (ČSSD) měl na sobě jakoby naschvál oblečení v zálesáckém barevném provedení a celkově působil "odrbaně" - tak jako jeho neuvěřitelně dlouhé vstupní řeči o tom, jak se měli všichni rádi, když formovali EHS a Evropskou ústavu, které korunoval souslovím "hlavní mainstream". Pan Rouček celou dobu seděl v lehkém předklonu přilepený u řečnického stolu. Pan Zahradil vstřícně přednášel ve stoje ve středu Auly.

Obsahem se nemá cenu zabývat. Oba měli pochopitelně pravdu. Zajímalo by mě spíše, za co volič dává, ať už jednomu nebo druhému, svůj hlas. Že by to bylo za celkové vystupování? V tom případě bych někoho, kdo se naschvál stylizuje do "šmudly" nevolil...

Stella Artois

Jste brand switcher, co se piva týče? Ano? Pak si dávejte pozor, abyste nesplakali nad výdělkem.

Nejprve si krátce zopakujme, co je tržní mechanismus a co je marketing. Tržní koncepce předpokládá, že spotřebitel se rozhoduje, co si koupí, podle užitku, který porovnává s cenou. Předpokládá konkurenci. Spotřebitel, pokud narazí na špatný produkt za vysokou cenu, může vždycky přejít ke konkurenci, která nabízí lepší produkt nebo stejný produkt za nižší cenu.

Marketing, naproti tomu, se snaží trh znepružnit např. vytvořením neexistující komparativní výhody. Jinými slovy se nám snaží vnutit, že je třeba pít nějaké pivo, protože pro to existují zcela objektivní důvody. Ve chvíli, kdy spotřebitel podlehne a zvykne si na virtuálně dobrý produkt, má firma na trhu vyhráno.

V tomto případě se jakýsi červík zvaný Stella Artois (prostřednictvím InBev) rozhodl prosadit na českém trhu. Jistě se těší, že hloupoučký spotřebitel, který má přehršel dobrého domácího piva, podlehne vábení a už už se marketingové oddělení vidí v učebnicích: "Tihle kucí to udělali dobře." A dělají to dobře.

Chyba je u spotřebitele. Stella Artois je jednoznačně špatné pivo nebo lépe řečeno většinou velmi špatně natočené. Pokud tom nerozumíte, zeptejte se někoho, kdo pivu rozumí a pije ho RÁD, i když třeba ne ve velkém množství. Argument, že není tak chutí silné (čili dezertní nebo tak nějak), neobstojí, protože je stejně (třeba klidně slabě) nechutné a kyselé. A není důvod opuštět (některé) kvalitní české značky jenom proto, že Stella Červois právě pumpuje do ČR obrovské prostředky na promotion. To, na co tahle firma hraje, je existence spotřebitelů, kteří se chtějí před přáteli a známými profilovat jako nositelé vkusu, aniž by měli ponětí o chuti. Stella Artois, tím, že je podávána jako prémiová značka, jim v tom podává ruku.

Ukažte, že jste národ, který má pivo rád, a přiškrťte paskvil hned v zárodku. Pokud chcete pít "dezertní" z dovozu, pijte alespoň skutečně lehká piva lehké chuti (co třeba Heineken?) a nepijte moc.

Pijete-li Stellu, ukazujete jenom, že nemáte smysl pro orientaci a všechno, co stačí, abyste jste skákali, jak marketingové píská, je dost viditelná reklama. Projevte své prefrence. Máte na to právo, protože jako sptřebitel jste VY pánem. Pijte dobré pivo, ať se nestane, že právě dobré pivo bude vytlačeno tím špatným s kvalitní reklamou.

Update: Berte tento článek jako výsměch českým (ne)pivařům, ale rovněž jako poklonu těm, co marketing InBev v ČR zajišťují. A než se pustíte do kritiky, je třeba připustit, že situace se od dob, kdy jsem publikoval tento článek, změnila. Stella šla s cenou dolů a na některých místech nahradila nedobrá česká piva, čímž se otupila nevyrovnanost celé koncepce. Rovněž vybavení zahrádek, které s sebou na venkov přináší, působí spíše kladně, oproti ošoupaným zeleným ubrusům Staropramen. Chuťový paradox se zmenšil - jednak se protočily trubky, jednak už mi nikdo z reklamy netvrdí, že piju něco lepšího, než tu bylo předtím. Možná celá ta reklama tolik nezabrala, a tak Stella spíše slaví úspěchy díky centrální distribuci InBev prostřednictvím Staropramenu.
Update 7.9.2006: Píší o mne. Myslíte, že je to sponzorovaný blog? Není divu, že se dobře bavím - čtěte zde, dole.

Z jiného soudku: Stella Artois a reklamy na ni - najdete zde.

Autor článku je (nejen) pivař, který pravidelně vyhledává lokality s různými druhy dobrého (dobře natočeného) českého piva a který preferuje kvalitu před kvantitou i za cenu vyšší ceny.

Redesigned!

Jeden z mých oblíbených weblogů, Matsuranet, trvale změnil podobu. Posuďte sami, zda jednoznačně k lepšímu...

Myslím, že není o čem pochybovat.

Nadupaná slideshow

Pro všechny milovníky všeho nadupaného... zde

Míšeň

Po dlouhé době jsem si udělal čas a uploadoval na internet fotky Míšně z jednoho nádherného říjového dne roku 2004.

Kdo by čekal třeštivé obrázky zmrzačených oken, si na své tentokrát nepřijde. Pokusil jsem se město podat maximálně střízlivě. I přes opravdu pěkné počasí bylo na fotografování dost špatné světlo, které způsobilo, že drtivá většina snímků byla mírně upravena v Adobe Photoshopu.

Winston

Napadnul čerstvý sníh a člověku se zrovna příliš psát nechce. Zato právě bílá nadílka nabízí mnoho mazlicích témat pro objektiv fotoaparátu.

Fotka Winstona Churchilla a neznámého muže se mi podařila zachytit zcela náhodou. Chodník, který tudy vede a jindy bývá nepřetržitě plný chodců, se asi na pět sekund zázračně vyprázdnil. Stihnul jsem pouhé dva snímky...

Illy.cz - I power Illy Reloaded

Česká stránka Illy nevypadá dvakrát dobře na první pohled, ale pokud jste líní překládat z cizího jazyka, dočtete se v češtině, co je důležité na dobré kávě. Vřele doporučuji kávově závislým - začátečníkům.

Der Preis für Kaffee steigt

Podle ranního magazínu ZDF cena kávy v Německu stoupá. Jen doufám, že právě tohle už na cenovou politiku kavárny Ebel nebude mít žádný (další) vliv.

Dobrá zpráva je, že zdražení je spíše soukromá iniciativa výrobců špatné kávy.

Slyšel jsem také na hlavu padlé řeči jakýchsi německých "socialistů" (rozuměj "socek"), že je třeba vykupovat kávu za vyšší cenu, protože tím podporujeme jinak chudé obyvatele třetího světa. To by byl ale zásah do ceny (tzv. minimální cena) a ten má vždy záporný přínos pro obě strany. Ale hezky to zní, když to většina z nás nechápe... Podporovat chudé vyšší cenou. Nádhera! Navíc vyšší cena v Německu není naštěstí motivována neekonomicky.

Kdo nevěří, ať tam běží!

V automobilech se zřejmě nevyznám, ale typnul bych si, že při 314km/h pojede Maybach v první zatáčce jen rovně a zase rovně...

Napadá mne: Možná dokonce poletí!

Recentní kávy

Nápad sdílet svůj šálek kávy také na velké vzdálenosti vedl mne a mého redakčního kolegu k vytvoření skupiny Recentní kávy.

Zároveň vaší pozornosti doporučuji neméně dobrou skupinu Lidé ve sklenicích.

Picollo aneb #12 na papír

Poietikon 12 vyšel již v zimě 2003, ale teprve nyní jsem se dostal také k vytvoření jeho Picollo verze, jinými slovy verze pro tisk.

Stránky jsou uspořádány tak, aby po oboustranném vytištění daly dohromady sešit, čímž se zároveň bohužel příliš nehodí pro čtení z monitoru. Jsem nicméně rád, že mohu s čistým svědomým předložit čtenáři originálně ztvárněný výtvor. Příjemnou četbu!

Pozor! Je třeba, aby podavač tiskárny fungoval korektně, jinak se může stát, že jednotlivé stránky budou mít středový předěl vůči sobě posunutý.

Kávový dort

V mé oblíbené kavárně, Ebel Café sídlem v Řetězové uličce, již neprodávají Kávový dort. To mne velmi nelíbí se mi. Slovy obsluhující obsluhy: "Byl jste jediný gurmán, který si jej tady dával."

Nezbývá nám, než výtečný kávový dort za výtečnou cenu prostě společně oplakávat, až bude celý slaný od slz. Budeme si muset kupovat častěji sachr...
Update (jak na dorty): Protože tento článek je často vyhledáván klíčovým slovem "dorty k narozeninám", uvádím odkaz na cukrárny Hájek&Boušová, které tyto dorty vyrábí a jejichž služby ke všeobecné spokojenosti využívám.

Zemřel Jim Capaldi

Opravdu smutná novinka přišla překvapivě z mnoha zdrojů - bubeník a perkusista publicitou bez výjimky opomíjené jazzrockové kapely Traffic Jim Capaldi prohrál svou bitvu s rakovinou. Dvojice Capaldi/Winwood se na přelomu 60. a 70. let podepsala pod hity jako Mr. Fantasy, Feeling Allright nebo pod album John Barleycorn Must Die. Více pod odkazem...

Pop!

Čím častěji poslouchám Beethovenovu Pátou symfonii, tím intenzivněji ve mne vyvstává myšlenka, že to, co někteří nazývají vznešeně, není tak daleko od tvoření třeba Robbieho Williamse :-/

Omlouvám se tímto, pokud jsem přirovnáním urazil příznivce R.W. nebo drahého Ludwiga van, jedná se čistě o nadsázku.