V galerii, kde občas pracuji jako pokladní (viz. odkaz výše), vystavují Viktor a Maria Orlovovi. Za poslední dva dny tam nepřišla ani noha, natož hezká noha (jo! Petro a Pavlo, sliby se mají plnit. Přišla Markétka, kterou neznám, tudíž nevím moc, co si myslet o jejích nohách).
Odhlédnu-li teď od nohou, je mrzuté, že galerie, která je "u paty" (zase ty nohy) Karlova mostu, je schopná vytvořit nulové denní tržby. Nápadně mi to připomíná můj opakovaný zápočet. Nic totiž není nemožné.
V MusicWorldu ještě nemají nového Davida Gilmoura, a nebo jej alespoň neevidují. Že by pirátské zdroje tentokrát zklamaly? Upřímně řečeno, až to cd budu mít doma na stole, budou to, nejméně pro mne bez nadsázky, druhé Vánoce.
Když člověk hodně pije, píše roztomilé pousty :-) Já osobně většinou řeším ožehavější otázky - třeba jak se dostat co nejrychleji na toaletu.
Čtením německých knížek se pochopitelně nenaučíte mluvit, ale když jsem po dlouhé době byl nucen cosi psát, šlo to téměř "lechčeji" než česky. Takže ten vztah je vlastně vedlejšně efektní - asi jako shybování a lezení.
Zkuste se ve středu dívat na RTL na Alarm für Kobra 11. Ti chlapci mají v originálu hlásky jak konipásky :-)) Neuvěřitelné.
Také se vám stane, že se zamilujete do nějaké desky, a pak ji posloucháte, až vás začne k propadnutí nudit? To se obvykle stává u věcí, které neprověřil čas, a u těch opravdu dobrých se to zase naopak nestává. Mně se to po více než půl roce poslouchání No More Shall We Part od Nicka Cavea & The Bad Osemení zatím NEstalo. Tuze! Že by ta hudba byla fakt dobrá???
Žádné komentáře:
Okomentovat