The Great Lake of Radotin

Vida a je to tady! Pod Radotínem se na soutoku Vltavy a Berounky opět začíná napouštět The Great Lake of Radotin. Při povodních roku 2002 bylo celé údolí soutoku těchto dvou řek kompletně zaplněné a tvořilo tak kompaktní vodní útvar. Na dně tohoto jezera se ocitly čtvrti Lahovičky, Lahovice, Zbraslav, Radotín, Lipence a Velká Chuchle, ale také třeba silnice R4.

Tato situace pak pražské radní přiměla k tomu zabývat se zřízením rekreační zóny v této z velké části neosídlené oblasti, která by zahrnovala uměle vytvořená jezera, jachtařský klub, koupaliště, cyklostezky a byla zalesněna tak, aby umožnila půdě vsáknout co největší množství vody. Nejedná se o úplný nesmysl. Podobná rozsáhlá parková/lužní zóna se vytvářela nedávno třeba v německém Lipsku.

David Gilmour - On an Island (2006)

Davida Gilmoura je velmi obtížné definovat jako sólového muzikanta - už protože v takové podobě příliš neexistuje. Jeho vlastní tvorba vždycky připomínala formálně dokonale provedený odvzdušňovací kohoutek přetlakovaných Pink Floyd. A tudy vlastně lze vystopovat také jeho novinku. Když po The Division Bell (1994) prohlašoval, že dělat rock jako Pink Floyd, je dinosauří práce, neměl nepravdu. Nicméně sám asi věděl, že v tomto stylu, který vlastně sám vytvořil, má ještě hodně co říct a také si nechal dost času, aby to vše mohl zřetelně artikulovat.

Vlastní deska mu umožnila upustit od místy nabubřelé formy a nahrát evolučně vyspělý The Division Bell, obdivuhodný démonický kousek, který je v nové poloze tichý, nevzrušený, harmonický (harmonickým zpěvem přispěli rovněž Davis Crosby a Stephen Stills), dobře učesaný a koneckonců velmi náladový, což nastiňuje již jednoduchá modrá obálka. Hudbě prospělo zaměření na kytaru a velmi melodická táhlá sóla, která vždy byla Gilmourovou silnou stránkou. To, že klávesy pouze podbarvují a dokreslují (i když jsou jako vždy silným prvkem - místy v podání Ricka Wrighta z Pink Floyd) a kytarová hra je technicky nesložitá, celé desce prospělo, protože ji to nikam zbytečně netlačí, ale naopak umožní v dlouhých a táhlých často bezeslovných skladbách vyniknout celku. Všechno vyhovuje ergonomii celkového vzezření a padne jako prsty do rukavičky.

Je vidět, že skladatel věděl, do čeho jde, jak to velmi uspokojivě provést, a jak to nakonec bude vypadat. To je ostatně to, co desce nejspíše většina nahodilých posluchačů vytkne. Chybí tu divoké emoce v té ryzí, přístupné podobě. Tím se ale toto nenápadné velmi zralé album stává nadčasovou záležitostí, ačkoli, tak jako ostatním Gilmourovým projektům, mu chybí výrazný bod třeba v podobě líbivého hitu. To ale věci znalý posluchač ani nečeká a uděluje 4 z 5. Doporučuji shlédnout video pod odkazem, a pak jít a tu proklatou desku si sehnat.

Můj pokus s Internet Explorerem 7 beta 2

No vida, konečně je z Exploreru pořádný prohlížeč alespoň po uživatelské stránce srovatelný s Firefoxem nebo Operou. Dohání tak to, co už dva uvedené prohlížeče dávno mají: prohlížení v panelech, podpora RSS feedů, větší uživatelská intuitivnost a snad i další. Určitě však neosloví grafickým ztvárněním tolik jako Opera a není tolik všemožně kustomizovatelný jako Mozilla (to on v betaverzi ale ani nemůže být, je však pravděpodobné, že Firefox s celou řadou samozvaných vylepšitelů bude i tak těžképředběhnout), u které tímto zůstávám. Pokud jste však zarytí příznivci zpátečnictví (nic proti uživatelům IE), můžete si jej stáhnout po kliknutí na název článku.

Další příjemné překvapení! Stránky Microsoftu při stahování výše uvedené bety i Windows Defendera, jakési zdánlivě méně aktivní obdoby Microsoft Antispywaru, fungovaly pod Firefoxem naprosto bezchybně.

Včera večer jsem o tom přemýšlel před usnutím. Že mne to dřív nenapadlo! Svou přes zimu značně zašlou hadičkou od camelbaku Nalgene jsem pomocí těžké kovové jehly spustil provázek, na jehož polovinu jsem pak přivázal hadrovou kuličku, která jako naprosto zadarmoidní čisticí jednotka odkázala zažraný plesnivý černozelený humus do patřičných mezí. Opět modrá je teď - jako letní obloha u moře.

Windows Media Player a radotínský sitting

Tak mne napadá, znamená Windows Media Player "windowsový přehrávač medií" nebo "přehrávač windows media"? Zdržím se osobních soudů. Spíš by mne to zajímalo čistě jazykovědně :-)

Nejpozději ve středu mi dorazí poslední kousek bikerské výbavičky, a pak už konečně vyrazím. Nebyl bych to já, kdybych všechny ty věci nevybalil a nezjistil, že je 22 stupňů nad nulou a že jsem je kupoval zbytečně...

Co ale zavání skutečností je první radotínský sitting. Dneska bylo 12 úctyhodných stupňů nad nulou, vzduch plný zatím jakoby opilé havěti voněl jarem a od země konečně nešlo mrazivo. Proto jsme vyndali židle, stolky a slunečník a konečně šli na to - v krátkém rukávu. Bylo to věru slastné.

Jednou nohou v sedle

Dneska mi dorazilo poštou modré psaní z Luhačovic. Uvnitř byla rovněž modrá cyklistická bunda Craft Double action. Je mrzuté, že jsem se letos ještě nesvezl, příležitostí jsem měl až dost, ale třeď už jsem jednou nohou v sedle. Chybí mi jen zateplené kalhoty a když to dobře dopadne, možná se v neděli na chviličku projedeme.

A pak ještě odstavec pro Michala, který si myslí, že cyklistky nemohou být krásné. Tereza Huříková (viz. odkaz) je nejen nějaká bajkerka, ale dokonce mistryně světa na horském kole 2005 a nic jí to na kráse neubírá, co myslíte?

Internet

Doma máme router a funkční ADSL. Jednoduché a účelné. Takže mj. si teď můžu stáhnout i svou kompletně zaspamovanou schránku na volny.cz. Co se asi tak dá dělat proti spamu? Když takovou schránku zruším, znamená to, že plno důležitých míst, kam jsem ji dal k dispozici, přijde o možnost mne mailem kontaktovat. I když v poslední době se počet spamu denně téměř nezvyšuje (pokud ano, tak jsem to nezaznamenal), budu se muset i tak připravit na den, kdy svou starou adresu pustím k vodě.

Zdá se, že venku zase jednou začíná jaro. Kromě toho už člověk nemá moc dalších důvodů k dobré náladě (vezmu-li v úvahu ty, co vychází ze mne).

Pohlednice z Alp

Tak jsem zase zpátky z kopců, kde straší vražedná zubačka. Lyžování na Kitzsteinhornu i v Zell am See výborné, Pistenverhaltnisse sehr gut, Pulverschnee ausgezeichnet (wie nie vorher), Wetter sonnig. Kyselé zelí se Speckem a káva se šlehačkou ze mne vyhnaly i zbytky nemoci. Fotky bohužel dělal jenom tatík, takže se na Flickru neobjeví. Můžete si ovšem najít jiné fotografie Alp a představovat si je, jako by byly ode mne...

Konečně ho mám! Nový Gilmour (kytarista/zpěvák Pink Floyd) konverguje ke genialitě, i když uznávám, že většině posluchačů přijde asi nakonec poněkud plochý. Já osobně jsem však happy, pro mne se celá ta deska plaví na řece klidu počínaje coverem, konče slovy. To ovšem NEmohu prohlásit o novince P.O.D. - jestliže se třeba Satellite uměl oposlouchat, Testify nestačí ani to. Holt tu samou směsici rapu, popu a metalu zřejmě nelze dělat donekonečna, protože na poslední desce jaksi chybí ten nosný pop-motív.

Superrychlý internet už doma mám, ale bohužel nejsem pánem našeho modemu, takže tuto poštu musím vlivem technických problémů psát opět přes mobil. Stejně jako stahovat poštu (a to i přes webové rozhraní), posílat fotky na Flickr a uploadovat přes ftp.

Updates:

Pravda! Měl bych uvést na pravou míru, že si mobil neplatím ze své kapsy, řekl můj tatík. Je nefér to neuvést, i přestože najisto vím, že to nemnoho čtenářů, kteří poust čtou, zmíněný fakt zná. Něco jiného by asi bylo, kdybych to celé napsal pod zvenčí anonymně hojně navštěvovaný článek o pivu Stella Artois...

A tak mne vůbec napadá: píši dva typy poustů. Ty, o nichž vím, že je čte hrstka věrných čtenářů, většinou mých přátel, před nimiž se rozhodně nikterak nepřetvařuji a tudíž nemyslím, že by informace z mého života musely být znovu a znovu doplňovány vyčerpávající řadou životopisných dat. Potom píši takové, které si čte ta samá hrstka, ale ještě se navíc objeví ve vyhledávači. Příchozí čtenáři jsou pak zcela náhodní zbloudilci. Tam samozřejmě nemám právo psát úplné pitomosti, což už jsem si mnohokrát prakticky ověřil.

Hory

Nemoc. Nový Gilmour už se sehnat dá, dokonce už vím, jak vypadá cover, ale k ničemu mi to není, protože si pro něj nemůžu dojít.

Zítra ráno odjíždím do Kaprunu a nic mne nezastaví. Plán je uzdravit se v autě a v neděli pak rovnou skočit na sjezdovku. Držte palce, ať mi to tak vyjde. Pro všechny, koho to zajímá: vracím se ve čtvrtek až pátek v noci.

Nejmenovaná kamarádka mne zklamala, když dala přednost oslavě svátku svého přítele před koncertem Lou Reeda se mnou. A to o koncertu věděla hooodně dopředu. Jako by se nedalo slavit každý jiný den :-/ No, budu holt Reeda tiše poslouchat ve svém pokoji, vezmu si černý rolák, odřené manšestráky a zapiji to zeleným čajem z něčeho, co vůbec není čaj.

Nemoc

Tak jsem si zrovna liboval, jak se mi nemoci až na drobné výjimky už několik roků vyhýbají a bum! Jedna za druhou si to od letošních Vánoc vybírá. O to peprnější, že v sobotu odjíždím na lyže do Kaprunu.

Říkal jsem si, že když dám na Flickr ženu public, s komentáři se nethrne monitor (a tím myslím jakoukoli ženu, jde přece pouze o komentáře), ale asi jsem situaci poněkud podcenil. Zřejmě to bude muset být fotka nahé ženy focená s bleskem. Pak už to snad bude fungovat :-)

Včera jsem v galerii zcizil sekuriťákovi kompresí do aac cd The best of Cranberries, kde je taky hit Zombie, kvůli kterému jsem tak učinil. Ta písnička mi připomíná, jak po večerech vysedávám ještě na Vinohradech u počítačové hry Doom a Doom 2, přičemž tahle a jiné v té době hitové písničky se za tu dobu několikrát otočí na Evropě 2, která se line z tatínkova rádia nad mou hlavou. Krev stříká z monitoru snad až na protější stěnu, zpěvačka řve In your heeeaaad a já se pak téměř bojím dojít k vypínači a rozsvítit. Dokonalá hra - ale snad spíš tím, že byla první.

Poust pro poust

V galerii, kde občas pracuji jako pokladní (viz. odkaz výše), vystavují Viktor a Maria Orlovovi. Za poslední dva dny tam nepřišla ani noha, natož hezká noha (jo! Petro a Pavlo, sliby se mají plnit. Přišla Markétka, kterou neznám, tudíž nevím moc, co si myslet o jejích nohách).

Odhlédnu-li teď od nohou, je mrzuté, že galerie, která je "u paty" (zase ty nohy) Karlova mostu, je schopná vytvořit nulové denní tržby. Nápadně mi to připomíná můj opakovaný zápočet. Nic totiž není nemožné.

V MusicWorldu ještě nemají nového Davida Gilmoura, a nebo jej alespoň neevidují. Že by pirátské zdroje tentokrát zklamaly? Upřímně řečeno, až to cd budu mít doma na stole, budou to, nejméně pro mne bez nadsázky, druhé Vánoce.

Když člověk hodně pije, píše roztomilé pousty :-) Já osobně většinou řeším ožehavější otázky - třeba jak se dostat co nejrychleji na toaletu.

Čtením německých knížek se pochopitelně nenaučíte mluvit, ale když jsem po dlouhé době byl nucen cosi psát, šlo to téměř "lechčeji" než česky. Takže ten vztah je vlastně vedlejšně efektní - asi jako shybování a lezení.

Zkuste se ve středu dívat na RTL na Alarm für Kobra 11. Ti chlapci mají v originálu hlásky jak konipásky :-)) Neuvěřitelné.

Také se vám stane, že se zamilujete do nějaké desky, a pak ji posloucháte, až vás začne k propadnutí nudit? To se obvykle stává u věcí, které neprověřil čas, a u těch opravdu dobrých se to zase naopak nestává. Mně se to po více než půl roce poslouchání No More Shall We Part od Nicka Cavea & The Bad Osemení zatím NEstalo. Tuze! Že by ta hudba byla fakt dobrá???

Ambiente - Pizza Nuova

Včera mne rodiče pozvali do nového Ambiente Pizza Nuova. Velmi pěkný zážitek, no považte: zaplatíte vstupní poplatek za některou kombinaci tří možností: studený švédský stůl, těstoviny nebo pizza a pak se už můžete cpát až k prasknutí, kolem totiž chodí obsluha s plnými talíři a vy si berete, co hrdlo ráčí, dokud můžete.

Okusil jsem velké množství těstovin a pizzy, která je připravována v napoletánském stylu; okraj a těsto jsou tlustší a více nadýchané, průměr je menší, pizza je osazena rajčátky, která se pěstují pouze v okolí Neapole. Co uchvátilo, byla opravdu výrazná vůně bazalky a bezvadná mozzarella. Výtečný gurmánský zážitek, i kdyby nebylo pravdivé tvrzení provozovatele, jak všechny suroviny dováží od Neapole. Ale proč ne?

Pohoštění vskutku nikoli studentské, ale pokud se uskromníte na jednu lahev vína ve dvou lidech nebo si ještě navíc zvolíte pouze jeden z typů pokrmů, dostanete se na cenu běžné drahé (nikoli však běžně drahé) restaurace ;o)