Co že LB na volby?

Volby 2008. Rána z milosti pro Mirka Topolánka, který trochu ztratil nervy, a který by si možná měl přiznat, že za politické konstelace panující poslední půlrok nebude nikterak lehké splnit na začátku položenou podmínku: Jsme vládní paskvil proto, abychom najeli reformy a pokud se to nepovede, směřovali k předčasným volbám, kde se znovu rozhodí karty tak, abychom v příštím období najeli reformy a nebo byli umlčeni. Začínal jsem mít pocit, že Topolánek na své vládě lpí, i přestože svůj program neplní...

Bohužel je tenhle políček víc prohra, než výhra.

• Znamená, že Paroubek, nejodpornější bezskrupulózní monstrum, jaké kdy ČSSD vyplodila, nepůjde od válu tak, aby na jeho místo nastoupil jiný socialista, který sice nebude o nic lepší, ale kterého se už nebude potřeba tolik bát.
• Znamená, že šanci dostane Bém, malý křikloun, který rozhodně nebude lepší než Topolánek. Jednak mu praskají nervy a chová se pak občas iracionálně, jednak nám dlouho starostoval na Praze 6, kde nebyl schopen pohnout žádný z jasně vymezených problémů - to musel udělat až nástupce Chalupa. Bém je dobrá mediální figurka, nikoli "pán české pravice".
• Od válu nebude muset jít Topolánek,  jakožto odpovědná osoba, ani celá řada nul, které z mocenských důvodů ve vládě "umístil", ale schopný muž, kterým je ministr zdravotnictví Julínek. To v mých očích rozhodně pokračování vlády na legitimitě nepřidává.
• V Praze budeme platit 30kč poplatky (ok, proč ne), a zároveň ještě "chudákům" zvenku daněmi financovat jejich poplatky tak, aby po příchodu z pole mohli vypít ještě více piva (zde mi promiňte jistou nepatřičnou "xenofobii" - jedná se o nadsázku).

Zdá se, že karty jsou rozdány jasně. Ne 30kč poplatkům jakožto symbolu reforem a za situace, kdy vláda není a nejspíše ani nebude schopná protlačit žádné další reformy, rovná se jít od válu, bohužel, a přenechat místo ropušákovi Paroubkovi, který nám všem zatopí. Je ale šance, že v přespříštím období by pravice mohla dostat jasnější mandát.

Jediným otazníkem tak zůstává předsednictví v EU. Česká ekonomika je známá svou nadpřirozenou schopností létat hladce na mocenský autopilot - je ovšem otázka, jestli je možné napojit na tento způsob řízení také EU. Osobně mi to nevadí, ale v očích spolunárodů to bude "jistá ostuda".

Bankenkrise - Das Spiel

Na zpestření semináře o controllingu nám kolega pustil video dobré tak, jak jsem na YouTube už dlouho neviděl. "Pojďme si zahrát Bankovní krizi... protože není co ztratit!" Jak pravdivé.

Buffet caldi

Sedím v bufetu Sbarro, since 1956, Italiano - Buffet caldi, insalate, vini e birre, pizza pasta. Připadá mi na první pohled, že tenhle bufet nemá pobočku jen na Floře, ale také v miláně, římě, berlíně... O to větší rána je potom, když vám otrávená servírka naprosto česky otráveně oznámí, že "nemaj mlíko", a že cappuccino nemůže udělat. Zase svetovost po česku.

Konečně?

IPCC zvřejnil zprávu o globálním oteplování: Tání ledovců prý postupuje rychleji, než se očekávalo (viz. link). To znamená, že:

• Ohyzdné větrníky nemají smysl, stejně všechno hned roztaje
• Miliony vynaložené na globální ekologickou buzeraci se můžou použít na jinou, rozumnější ekologii, která přinese zlepšení, protože je stejně pozdě
• Může to být exces jednoho roku, který je přeceňován
• Je přinejmenším podezřelé, že zprávu se podařilo uveřejnit v den, kdy zasedají ministři životního prostředí EU, kde vlivem krize ekologie poodjela na druhou kolej
• Na druhou stranu to znamená, že tam, kde stoupající hladina má potopit život, stane se tak dříve a drastičtěji, je tedy méně času na konstruktivní opatření (hráze, zpevňování břehů atd.)

A ceny ropy letí jako naschvál dolů, můžeme jezdit až do omrzení a v roztálých oblastech postavit nové těžební věže... to už tedy na druhou stranu "bohužel".

Dvě ekonomiky

Milan Zelený v Euru ze září 2008 (Nastává očista) zajímavě radikálně nahlíží podstatu současné finanční krize v USA. Co mne na jeho článku nejvíce zaujalo, je kulantní vyřčení myšlenky, která mne už dlouho hlodá: že existují vlastně dvě ekonomiky - ta reálná, k životu potřebná, a pak ta druhá, velká herna. Cituji:

Existují tedy dvě ekonomiky. První, reálná ekonomika produktů a služeb, kde na trhu probíhají transakce se zbožím proti platbám za ně. A druhá, virtuální neboli symbolická ekonomika peněz a finančních nástrojů, v níž se sází na budoucí pohyb cen a která riskuje s penězi druhých lidí. Existují také dva druhy finančních transakcí, investic a rozhodnutí. První se týká financování a kapitalizace reálných produktů a služeb, druhý představuje čistou spekulaci (někdy také sázky, hry, „risk management“ a obchodování s papírovými hodnotami).

Symbolická, virtuální ekonomika se stala významně nezávislou a odpoutala se od reálné. Není to zcela symetrické: zatímco finanční ekonomika si vystačí se svými spekulacemi, reálná ekonomika je negativně ovlivněna ztrátou hodnotných úvěrů. Dnes lze spekulovat s ropou, vepřovými boky, hypotékami nebo zlatem, aniž byste se o tyto produkty reálně zajímali a měli vliv na jejich pohyby nebo převody. Pro globální spekulanty je skutečná povaha těchto komodit nebo produktů většinou nepodstatná.

Tím nemíním říct, že bych osobně systém chtěl radikálně měnit. Ale izolovaná podstata je přecejen šokující. Nemyslíte?

Archive: Again - live

Again - part 1

Again - part 2

Aneb na čem ujíždím, když si chci uměle zhoršit náladu... Nezapomeňte počkat až do konce druhé části - nářez!

Různě

Songza. Zajímavá on-line služba, kde můžete zadarmo a bez registrace poslouchat on-line nejrůznější nahrávky, případně získat odkaz na video na YouTube. Doporučil Michal.

John Frusciante, To record only water for ten days. Mezi mnoha deskami, které se mi v poslední době zalíbily, patří tahle k těm osobitějším. Třeba skladbu Murderers, kde bohužel zrovna chybí charakteristický perfektně suchý zpěv, naleznete na YouTube. Pouze jejich kytarista - avšak lepší než celí Red Hot Chilli Peppers. A Martinovi díky za doporučení.

Už se neopustíme, řekl jsem.

Už ne, řekla jsi ty.

A vtom zazněl zvonek. Trhla jsi sebou, a ani jsem se neptal... na tvých očích jsem viděl, že nevíš. Zvonění neustávalo. Ten někdo držel na zvonku prst. Trochu... jen trochu jsem tě odstrčil a zdvih ruce... ale tys je vzala, lehce, vzala jsi mý dlaně do svých a položila sis je na ramena.

Neotevřeme, řekla jsi. Už ne.

Ne. Teď ne.

Jáchym Topol: Sestra. Mnohoznačně naivní konec. V lecčems ale neskutečně opravdový, až zosobněný.

Někdy ztrácím trpělivost. Někdy oprávněně. Přitom není potřeba měnit cesty, stačilo by je lépe využívat. Mít z nich radost. Teď čerstvě je to, protože svět se svou formou kolem mne se mění a nedal mi čas nechat se šokovat a zase vystřízlivět. Obsah je vpořádku. Mužský a ženský stres. Každý se filtruje jinak. Jestli je nějaká odlišnost, tak v tom. Ten svůj umím přestát bez filtrování, sebehygienou. Ten ženský na mne občas umí pěkně dolehnout :)) Po půl roce do sebe zase začínám víc vidět.

Jsem konzultant. Zatím pouze formálně. Omlouvám se, pokud by vám to zasáhlo do programu, kamarádi. A peněženka má kocovinu.

Nafotit večer před Gartenbaukino. Další z cílů, který jsem si ve Vídni před rokem vytyčil, zapomněl a nesplnil. A vůbec se k němu pojí plno pocitů. Cíl do budoucna.

Co bylo před rokem také, je podzim. Je tu. Je slunce, zima, mlha, fouká, ale dohromady je docela hezky, zahrada za koupelnovým oknem je každé ráno barevnější a lesní cesta pod mým předním kolem dvojnásob. O to víc chutná horký čaj po příchodu domů nebo svařáček v milé hospůdce.