Ze slovníčku

Nové synonymum pro ošklivá americká auta na šest? (-Lancia-)

Že by?

Myslíte si také, že Marsyas písničkou Postavím si dům z obilí věštili blízkou budoucnost, k níž se bude ubírat evropská regulace v oblasti energeticky šetrného stavebnictví? Nedivil bych se, kdyby tam určitá spojitost byla...

e-knihy vs. papír

Líbí se mi, jak často nakladatelé a vybrané další literární celebrity brojí proit e-knihám s argumentem, že se vždycky najde dost lidí, kteří budou číst klasické knihy.

Ano, mají pravdu. Čtečka je fajn věc, ale určitý sentiment spojený s klasickou knihou mi nenahradí. Nicméně knihy jsou taky business. A kdo to nepochopil, si do budoucna možná bude muset doplnit vzdělání, jak se realizuje strategie tržního výklenku (firma nezvládne být zisková na "velkém" trhu, a tak se specializuje na jeho specifickou část, které ušije nabídku na míru a díky tomu může prodávat za vyšší ceny a přežít). On totiž pád z vrcholu může být blíže, než se zdá - jak rychlý byl pád naivně hrdých značek Nokia a RIM (Blackberry) po té, co Apple přišel s prvním dotykovým smartphonem.

Správná strategie by tedy byla z mého pohledu e-knihy maximálně podporovat, snažit se být na trhu první, a pokud budou papírové knihy i nadále převládat, zpátečníci jako já to jenom ocení. Pokud ale papír nevyhraje, nakladatelství alespoň jako firma nezkrachuje - jen se bude nadále živit e-knihami.

A strategie tržního výklenku? Pokud budou prim hrát e-knihy, budou tržním výklenkem klasické knihy, jako jakési luxusní edice těch "běžných" (pěkný papír, pěkné desky, ilustrace). E-knihy pak naopak z povahy mohou obsahovat navíc extra obsah (knihu o knize, o postavách, vysvětlivky apod., co se do papíru nevejde).

Přechod na e-knihy navíc bude mít pozitivní vliv na literární tvorbu samotnou. Distribuce je totiž pro těžké a objemné papírové knihy velmi nákladným prvkem. Pokud nebude potřeba, zbude více peněz na nakladatele a autora. To by mohlo podpořit autory v tom, aby více psali a nakladatele, aby si s tituly více vyhráli, popř. jich "naložili" více. Internet navíc umožní relativně efektivní hodnocení a recenze (přečtete si recenzi přímo v elektronickém knihkupectví).

Pirátství pak není problém. Městská knihovna v Praze je největším oficiálním pirátem v oblasti papírové knihy a nikdo se nad tím nepozastavuje. Kolik myslíte, že má autor z vašeho ročního stokorunového příspěvku?

Závěrem: Určitě tedy není strategie dělat kartel a elektronickým knihám naivně bránit. Vždycky se totiž může stát, že přijde celosvětový gigant, který už má technologii dost levnou, dostupnou a dost sexy, přístupy ověřené na vyspělých trzích a ukousne si díky tomu větší koláč, než bude místní kartel zpátečníků schopen ubránit. Pak už zřejmě nezbude, než škemrat o státní podporu, ať už formou nějakého zákazu, zvýhodnění nebo dotace. A na tu já bych svoje daně v tomto případě nedal - vždyť bych tím vlastně podporoval čísi don quijotství!

(upraveno 2014)

Columbie z MamaCoffee

Nikdy jsem nepochopil poetiku mamacoffee (na můj vkus už se tváří moc alternatívně), ale jsou blízko mé kanceláře, a tak si u nich kupuji kávu pro svého kamaráda, pro pressomašinku. Jako třeba teď. Je čas načít a vypít kávu z Kolumbie. Herzlich. Váš Coffield.

Archive budou opět v Praze

Tak to vypadá, že se na nás Archive opět podívají - což potvrzují také oficiální stránky. Krom toho vydávají Archive nové album - With Us Until You Die.  Oficiální ochutnávka je k dispozici na Youtube.

A do třetice

...smekám, jak Rajfka va konci roku 2011 snížila úvěry v selhání (nesplácené). Má teď ale z nějakého důvodu většinu úvěrů "těsně před selháním". Že by nás obelhávala? Statistika věda je...

Ale koncentrace

...přece klesala. Koncentrace měřená podílem top 3 i top 5 největších bank co do bilanční sumy na celkové bilanční sumě trhu klesla. byť v obou případech jen o zlomky procent, dalo by se říct, že je to přece úspěch. Na druhou stranu, poměr klesá vytrvale (dokonale už klesal i rychleji) od doby, kdy tu byly jen 3 velké banky a zbytek krachoval, takže loňský rok není nikterak převratný.

Přesto: Zkuste mBank nebo třeba Zuno. Jedna je sice Commerzbank a druhá Raiffeisenbank, obě tedy sice mamutí banky, ale to spíše jinde než na českém trhu, takže místní vody, aspoň z hlediska poplatků, to snad rozhýbe. Pokud máte žaludek na to přejít k bance, za kterou stojí jakýsi americký investiční subjekt, zkustře třeba Equa bank, a nebo podpořte Čechy, Kypřany a Rusy a přejděte k Airbank. Ve všech  případech to pomůže snížit poplatky!

Veděli jste...

...že penetrace bankovního trhu roste? Tj. že roste vyjádřeno v korunách, úvěry a vklady bankovního trhu rostou rychleji než HDP? Jinými slovy to znamená, že ačkoli vyprodukujeme stejně, stále si více půjčujeme a více vkládáme do bank. A také je samotných bank stále více (minulý rok stoupl počet o celé 3). A nebýt řeckých dluhopisů se jim ani vůbec nevedlo špatně.

Co to ale znamená? Nejspíš nic převratného. Jde to ruku v ruce s tím, že stále více hotovosti držíme na účtech místo pod polštářem, používáme karty a elektronické platby. Stoupá taky totiž počet karet, bankomatů, POS terminálů a objemy transakcí. Taky se možná více staráme o svoje finance a méně protočíme na spotřebě. To už mi ale čísla neřekla. Každopádně zajímavé, ne? :)

A z mého pohledu ještě jeden zajímavý fakt: Ačkoli tohle všechno rostlo, rostly dinosauří banky ČSOB, ČS a KB neméně rychle- tudíž se nedá říct, že by vyklízely pozice malým progresivním bančičkám typu "vše zadarmo". Což znamená jedno jediné: Češi, jděme se vycpat se stížnostmi na poplatky!

Plovárna na Vltavě

Moc zajímavý nápad je plovoucí plovárna na Vltavě. Více zde.

Běh s kafíčkem

Často se přistihnu, že běžím maratón s panákem kafíčka (nikoli tedy "Simonko, přineste mi to kafíčko", ale spíše malého pressa nebo chcete-li picolla). Od kavárny nebo pekařství do kanceláře, od espressa k počítači, od espressa do čtenářského křesla. Je to dost divné, s podivínstvím hraničící. Objem nádoby je totiž natolik nepodstatný, že by se z hlediska efektivnosti vyplatilo vysrknout ("nebo vysypat do krku") tu trochu mokré rozemleté kávy přímo u zdroje. Přesto ale běhám s kafíčkem vostošest. Je v tom totiž určitýobřad. Není lepší způsob, jak uctít začátek práce nebo otevření nepřečetných novin, než s šálkem čerstvé kávy.

Neuvěřitelné

...jak jsou ty kabriolety dneska drahé :-)

Někdo dokonce měl stejný nápad jako já, jak se takové veskrze prohibitivní ceně vyhnout,  a zpracoval ho v tisku.

Což mi ale připomíná, že ve střeše mého levného kabrioletu vzniká první trhlina. Nevíte někdo, jak se lepí kabriolet?

Tuňák

Nikdy mne to nenapadlo, ale "tuňák" mi zní nejvíc jako název člověka, který tuní, případně škodovky 120, která má přidělanou k nárazníku rouru od kamen. Představte si pak, jak takoví tuňáci jezdí kdesi po vsi, rámusí...

Jižní pohoda

Jižní počasí s italskou inspirací. Kabriletíkem za babičkou do DuDuStu, pěkně na pohodu jako v lehátku, teplý vánek sviští kolem uší a sluníčko hřeje. K obědu caprese jako předkrmík, pak něco lehoučké pizzy s lilkem. Italské víno, espresso a na závěr výborné mandorlatti al ciocolatto, které náhodou přicestovaly jako dárek z Říma. Nadnášen myšlenkou, že gulag je za mnou.

Operační systém dělá zázraky - bohužel

Tak jsem si do E7 stáhl nový operační systém Symbian Belle. Nejenže vypadá hezčí, ale přináší několik dalších výhod: Lépe využívá rozlišení displeje, takže se na telefonu lépe čte i malý text. Lépe se píše na dotykové klávesnici. Prohlížeč je rychlejší a jednodušší než Opera, takže se už dá dokonce i používat. Díky lepší grafice si v prohlížeči zároveň lze číst text (wow!). Systém je celkově hezčí a má větší flexibilitu nastavení. Systém odstranil některé nelogické prvky pocházející ještě z původního nedotykového Symbianu. Systém ale zároveň zachoval skoro všechny výhody, které symbianové telefony Nokia neodmyslitelně mají (a které třeba použitím Windows odpadly).  Navíc se telefon nezpomalil - ba naopak: Grafické přechody působí lépe, stránky se načítají rychleji, apod.

Nedivím se tedy, že se Nokia koupe ve sračkách, a tak trochu jí to i přeji. Tohle všechno totiž měl můj telefon umět už před rokem, kdy jsem si ho koupil!!! :-(

Lekce jízdy kabrioletem pro začátečníky

Tak tedy konečně nastalo jaro v plné síle a kabriolety vyrazily na silnice. Měl jsem vždycky dojem, že jízda kabrioletem spočívá ve stažení střechy a v dost pomalé rychlosti, aby jste neofoukli. Plno dalších věcí ale pak člověka teprve zaskočí.

Třeba že i 15 let starý kabriolet může jet se staženou střechou po dálnici 120 kmh, aniž by vás ofouklo. Ten samý kabriolet pak může jet 50 kmh se staženou střechou po okresce a stačí aby bylo o 5 stupňů méně a za chvíli máte dost. Když je je pak kolem dnešních 25 nad nulou, pochopíte, proč ostatní řidiči kabrioletů nosí srandovní čepičky. Nejsou "vymatlaní", ani nevkusní. Nechtějí jen, aby jim slunce za krátkou chvíli vypálilo díru do lebky.

Zároveň pochopíte, že "mít čisté auto", je pojem velmi relativní. I bez toho, že by se stalo něco nepředpokládaného, je váš vůz bez střechy přímo magnet na listí, pampelišky, prach a podobně.

Mohou se ale stát i nepředvídané věci: Třeba se nevyplatí ráno v sobotu jezdit pod okny městských domů. Padá popel z cigaret a bahno od zalévání květináčů.

Zároveň se také vyplatí opravdu dobře připevnit kryt stažené střechy (nebo jej alespoň nenasazovat vůbec) - může se vám totiž stát, že na děrovaných českých silnicích snadno jeden úchyt odskočí, a pak vám najednou vlaje v zrcátku jakýsi černý hadr.

A asi se ptáte, co se stane, když necháte auto se staženou střechou stát venku, pokud si třeba odběhnete do obchodu koupit housky, nebo pokud v Arkádách jdete na větší nákup. Nuže, zatím tak činím a zdá se, že okolí je milosrdné: Zpravidla se neděje nic, nepočítám-li, že někdo jedenkrát odemkl pravé i levé dveře dveře nebo do vozu vhozený obalový materiál. Stejně tak jako vy, přelezením dveří, totiž do vašeho vozu může také kdokoli jiný.

Na druhou stranu kabriolet není ani auto zcela nepraktické. Pokud jej zrovna nesrovnáváte s kombíkem, s nataženou izolovanou střechou jej rychle vytopíte, i když mrzne, hlučnost není nikterak zlá a kufr mne (u Opelu Astra) svou velikostí příjemně překvapil.

Vlasy vstávají hrůzou

Už před rokem mi sestra dala komiks Šíbr: Příběh ze Sarajeva (The Fixer: A story from Sarajevo) od Joe Sacca, amerického ekonoma a žurnalisty. Příběh z Bosny mi byl nějak tak familiérní, neboť jsem tam půl roku na různých místech pracoval, procházel a projížděl se mezi troskami a slyšel sám dost hrůzných příběhů. Když jsem však letos byl obdarován knížkou Gaza - poznámky pod čarou dějin (Footnotes in Gaza) a trochu se začetl, začaly mi vlasy vstávat hrůzou. Kam se hrabe Valčík s Bašírem. Ať se jde dějepis a oficiální historie vycpat... a tak dále. Úplně to převrátilo mé vidění dějin. Ti nebozí Izraelci, kteří celou druhou světovou válku protrpěli, a když dostali na odškodněnou kousek pouště,  sesypal se na ně celý arabský svět a oni občas musí bojovat víc a dělat přitom chyby, kterých se prostě nelze vyvarovat, a pak už se to celé musí valit i se vším co se nabalilo, a nejde to zastavit. Uf. Kdepak. Vím, že komiks nepopisuje, co se stane, když dopadne v Tel Avivu bomba nebo když exploduje v Jeruzalémě autobus plný lidí, sžírající je spíše ironie s jakou jsou vyprávěny příběhy o válce, která si nevybírá. Je jedno na jaké jste straně nebo zda právě prohráváte či vítězíte. Nejlepší je ve válce vůbec nebýt. Co pro to ale jen my můžeme udělat? Co budeme dělat, až v ní budeme?

Jsem rád, že nosím čistou kravatu, řeším work-life balance a na nákup jezdím kabrioletem. Není si na co stěžovat.

Komiks každopádně i přes nepříjemnou cenu vřele doporučuji!

Rusové netvoří Rettungsgasse

Pokud budete mít vážný úraz a budete v Moskvě, nedoporučuji vám dostat se do ambulance (sanitky). Rusové totiž své ambulance (nebo hasiče) ignorují, bez ohledu na to, že kvůli tomu možná někdo umírá. Vždycky mi z toho tečou nervy, když vidím, že by se na široké dálnici daly vytvořit nejméně dvě uličky pro průjezd sanitky a ti samolibí asijští "knedlíci" sedí ve svých land roverech a mercedesech a prdelí (volantem) nehnou. Už abych tam odsud byl pryč...

Ještě mne napadlo zakončit milejším způsobem: Třeba takoví Italové - tam když jede ambulance, auta utvoří uličku, ambulance projede a ty nejdravější rybky možnosti ihned využijí k vytvoření regulérního nového pruhu :)

Svět hledačů

Ačkoli nejsem velkým příznivcem české rockové hudby, existuje jedno album, které mám ještě raději, než Kuře v hodinkách. Jedná se o poměrně neznámý art-rockový (či prog-rockový) Svět hledačů. Úžasný hudební výlet, který zprostředkoval Modrý efekt v roce 1979, nahráli (mimo jiné) pánové Radim Hladík a Lešek Semelka. Pokud jste příznivcem pompézní lehce psychedelické hudby se silnou dominancí na straně kláves, vychutnáte se zážitek v dlouhých a tématicky bohatých skladbách dosyta. Možná za to můžou i poetické texty písní, možná jistá osobitost, kdy se deska nestyděla "opajcovat" Yes, Emerson Lake and Palmer, či King Crimson, nicméně pořád zůstala neopakovatelně svoje. Pokud se ji budete snažit sehnat legálně, není to bohužel až tak jednoduché. Můžete si ji koupit v obsáhlém více-packu desek Blue Effect / Modrý Efekt v Bontonu, byť i tak vám dá práci je v regálu mezi Dádou Patrasovou a Ivetou Bartošovou najít (no comment).  Některé písničky lze taky najít na Youtube. Doporučuji!

Bláznivý svět tam venku

Tak jsem o víkendu jezdil se staženou střechou, chodil v krátkých kalhotech a šel dnes ráno do práce nalehko ve svetru. Večer nasednu do letadla, poletím do Moskvy a tam bude mínus sedm stupňů. Prázdniny v mrazírně... z té myšlenky mi stydne kafe na stole. Už aby to bylo zdárně dokončené.

Šidí taxikáři?

Ano, šidí.

Proto se nikdy nepřestanu divit, jak se lidi pořád diví, že v Praze šidí turisty. Dokonce se to dostalo do průvodců. Je to takový malý národní komplex. Mně se ale nestalo, že bych potkal východoevropské či západoevropské město, kde by se mne taxikáři nepokusili "natáhnout". Patří to k řemeslu a evidentně s tím nelze nic dělat. Tak proč se na to raději nepřipravit - tak jak to ostatně rovněž dodávají jedním dechem v každém průvodci. Zjistěte si cenu taxíku dopředu, mnohdy stačí otázka "how much" a na přemrštěnou cenu odpovědět s úsměvem "no way, normally XYZ" - uvidíte, jaké to dělá zázraky. Ideálně si objednejte taxíka přes váš kontakt v daném městě nebo si případně zjistěte číslo centrálního servisu - téměř vždy narazíte na někoho, kdo mluví nějakým světovým jazykem (podmínka je, že nějakým sami mluvíte). Pokud přilétáte, mnoho letišť i v hodně zapadlých lokalitách nabízí taxíky z přepážky za garantované ceny. Jen je dobré nespěchat a poptat se na informacích, kde taková přepážka je.

Pokud přijedete nepřipraveni, ve spěchu, na 99% vás ve střední a východní Evropě okradou, v západní tak na 33% nebo se vám budou snažit tvrdit cosi o přirážce za slunečný den apod. - možná na to dokonce budou mít papír. Pokud budete připraveni, je někdy taxík levný a bezpečný prostředek, jak se dostat z místa na místo. Výjimkou je asi Bulharsko, kde jsem slyšel příběh, že po tvrdé vyjednávačce o ceně před nastoupením taxikář kývl a odvezl posádku do polí, kde je násilím z auta vyhodil. Možná cestující zapomněli při vyjednávání na úctu (taxikář je taky člověk hrdý), možná je to prostě drsnější země než jiné...