"Cannondale - just feel it" - tak zní slogan výrobce kol s podivně nízkou váhou a jednonohých vidlic Lefty. Lehké rámy nechme stranou, dnes je dělá z karbonu kdekdo. Po zakoupení 12 kilového enduro kola této značky jsem byl hlavně zvědav právě na pověstnou Lefty, už protože jsem jí nikdy předtím úplně nevěřil. Říkal jsem si, že z hlediska docílení nízké váhy, je sice jedna trubka lepší víc než dvě, ale přecejen v tuhosti to musí být opačně - jedna je pořád taky méně než dvě, a že ten Prophet je vlastně enduro jenom ve chvíli, kdy se na něj dá nějaká enduro vidlice od jiného výrobce.
Když jsem ale poprvé chytil řídítka právě stroje Prophet, začal jsem věřit, že ten systém funguje pekelně dobře. Lefty i ve velmi rozbitém terénu jede, kam jí poručíte, a chová se i s koly Mavic Crossmax SL prakticky jako kolo na hrubé zacházení s pevnou osou. To je její první přednost. Lefty totiž má pevnou osu, byť může mást, že je uchycená pouze z jedné strany. Dále pak netrpí neduhy vidlic, kde se krk rozbíhá pomocí spojky na 2 nohy vidlice. Lefty je prostě jedna dlouhá trubka, uchycená ještě ke všemu na dvou místech k rámu, čímž je dosaženo velké torzní tuhosti a nedochází nikde k žádnému kroucení. Tuhosti přispívají i robustněji řešená ložiska pružícího mechanismu. Sám to jakožto netechnik popsat nedovedu, ale týpek z Cannondale na přiloloženém
videu (v jeho druhé části), poměrně polopaticky ukazuje proč a jak je torzní tuhost tohohle mechanismu nečekaně velmi slušná: Působí li na vidlici čelní tlak do 500 kg, stále ještě vydrží a pruží. V takovém případě už spíš zlikvidujete hlavovou trubku rámu, než vidlici.
Na druhou stranu všechno má svá pro a proti - například, pokud by se Lefty neprodávaly z druhé ruky, byla by jejich cena byla pro většinu cyklistické populace zcela odstrašující. Navíc každá Lefty je jenom tak dobrá, jak dobrá se do ní narvou "střeva" (pružící mechanismus) - který Cannondale sám téměř nikdy nevyráběl, ale vždy jej dodávali renomované značky. Pokud náhodou narazíte na kousek s vnitřkem od Manitou (SPV), nikdy z ní citlivou vidlici neuděláte (to je i můj případ). Bude pokojně polykat všechny kořeny, které se jí dostanou do cesty, ale při jízdě po zvrásněné asfaltce nebo panelové cestě vás z ní budou brnět ruce. A pokud budete stát o citlivou vidlici, nabízí se vám pouze velice staré kousky s liščími vnitřnostmi nebo ty nové za cenu kolem 40 (slovy čtyřicet) tisíc. O něco levněji pak vyjdou jednonohé vidlice z druhé ruky s vnitřnostmi od Rock Shox (zpravidla osazované na AM kola Rize 140).
Rovněž váha je bolístkou některých Lefty. Zpravidla je udávána bez krku, čímž je docíleno dojmu váhy podstatně nižší, než nabízí konkurence se srovnatelným zdvihem a účelem použití. Pokud ale váhu krku připočtete, dostanete se u základních enduro Lefty s titanovou pružinou na 2 kila (SPV) a u těch novějších na all-mountain (Solo-Air) na ca. 1,8 kila. karbonové verze se pak pohybují ještě o 200 gramů níže.
Není třeba se bát ani servisu. Servis tlumičů a vidlic Fox, pokud si ho neděláte sami doma, rovněž není dvakrát levný (ačkoli v posledních letech cena leze dolů, jak autorizovaný servis poskytuje víc a víc firem). Běžnou pozáruční údržbu Lefty (výměna oleje, těsnění) vám poskytnou za ceny shodné jako u ostatních vidlic.
Celkově závěr je tedy, že s Lefty s pořizujete vidlici poskytující nadprůměrnou ovladatelnost, která je ale vykoupena buď vyšší váhou a sníženou citlivostí nebo nelidsky vysokou cenou v případě top karbonových verzí. Malou třešničkou na dortu, která vás může odradit nebo povzbudit, je, že kolo s Lefty se těší zájmu přihlížejících, kamkoli přijede - a tedy je i vyhledávaným terčem zlodějů... Přeberte si to sami.
