Pomoc pro Řecko

Ať už to s Řeckem a s jeho věřiteli dopadne jakkoli, bude teď vždycky ubohé gesto nepomoci, budeme-li k tomu jako stát v rámci Unie vyzváni. Celá tahle prekérní situace ale jenom ukazuje, že nejlepší bude odtrpět pomoc bližnímu a vystoupit z Unie nebo požadovat dvourychlostní Unii, v níž v rámci jejíž nižší rychlosti budou prováděny pouze kroky odůvodněné a přínosné, tj. např. zachování bezbariérového obchodování.

Zachráněni

Promiňte mi určitou zahořklost, ale nevím, zda nás musí "zachraňovat" zrovna "diktatura" jako je Čína (viz zde). Dobrá - komunistické peníze jsou taky peníze, na to už jsem dostatečně pragmatický, abych to pochopil. Ale jsou to peníze, které smrdí krví. Jenže světe, zbav se Číny, když na světě není jediná člověkem vyrobená "věc", která by s ní nebyla nějak spojená. Takže je asi nejlepší to neřešit a ještě přijmout tvrzení, že ekonomickou spoluprací rozbíjíme komunismus mírovou cestou.

Sarajevo revisited

Sarajevo. Milé jako znovunalezený přítel. Řeč, návyky, ulice. Ale mrtvé. Plné mlhy, pro kterou není vidět ani noha. Absolutní opak toho, co pamatuji před dvěma roky. Depresívní hotel s otočnou restaurací, co se zadrhává, smog, ekonomická deprese. Jaká bude Bosna za rok?

Alois Nebel

Alois Nebel je filmový highlight roku. Je lepší než naznačuje poměrně akční a hloupý trailer, protože ve skutečnosti víc resonuje s The Man from London. Obojí dobře postavené, a dobře zahrané... tedy dobře nezahrané, "zakrobotované". Narozdíl od Muže z Londýna je ale Alois Nebel ryze český, se všemi háčky a kličkami, co to přináší. Tedy... spíše ryze sudetský. Kdo by neměl rád nízké, ale pochmurné české hory, třeba Jeseníky, se svou neméně nízkou, pochmurnou historií. Kdo by neměl radost z odsunu Němců, ke kterému se tu nejspíš z finančních důvodů čelem postavíme za nějakých 20 let (nic proti). Zatím zahaleno "mlhou".

Kromě comicsu Alois Nebel, který kolem filmu stojí znovu za přečtení, jsem ve filmu jsem objevil plno hezkých písniček a interpretů, které lze zakoupit třeba na čerstvě zprovozněných českých iTunes. Jedná se především o deutsch znějící ryze českých Priessnitz a projekt Umakart. Nahráli víc než pěkné písničky "Půlnoční" s Václavem Neckářem působícím trochu jako Johnny Cash na When the Man Comes Around, s Marií Rottrovou, ale hlavně "titulkovou" písničku Mimosezóna. Zajímavé srovnání nabízí také poměrně sušší originál písničky od Umakartu "Půlnoční" bez Neckáře.

Pokud vás tahle poetika zaujala, nepřehlédněte jména Rudiš a Jaromír 99, U-Bahn, Nebe pod Berlínem a spol. Google vám už napoví...

A vůbec...

A vůbec. Asi před dvěma roky jsem tu psal o cyklistech, kteří čůrají a plivou všude. Teď už nejsem cyklista. Jsem týpek, co přijede v pěkném obleku a mercedesu na rakouské (ano RAKOUSKÉ!!!) dálniční parkoviště a v tom samém obleku a naleštěných polobotkách vyběhne na kraj parkoviště, přeleze ohrádku, vyčůrá se s výhledem na Alm (ano ALM!!!) a když mu cosi říká jakási štýrskohradecky mluvící paní, řekne jí špatnou českou němčinou, iš mus ábr auch pinkeln - wí zí, nasedne do mercedesu s vídeňskou SPZ a vyrazí do české řitě, kde je normální čůrat na parkovišti a jíst vlastní risek v chleepu v gasthausu. Jsme to ale primitívové. Bohužel své sousedy pleteme pracovním nasazením, oblekem a mercedesem.

Falling Down

Volný pád je pro lidi, co vidí svět rádi černobíle. Těm sedne jako prdel na hrnec. Pro ty, co se rádi zamýšlejí, balancují a přehodnocují, je to asi nejspíš béčkový film - plný jednoduchých, ale šťavnatých symbolů a výrazů. Končí nádherně ironicky. Shoot shoot. Bang bang. Nejlépe s dobrým nezkaženým archívním vínem. High-light roku :)

Vedle sebe

Vedle sebe mi tu na počítači vyskočila 2 okna: "Celý svět zažívá protesty proti elitám. Ulice Říma skončily v plamenech" a "iPad 2 opět skladem". Ironie?

Včera jsem četl, že Mezinárodní měnový fond (už zase) nemá peníze. Takže Řecko nemá peníze, banky nemají peníze, Měnový fond nemá peníze. Pořád se ale pumpují z místa na místo. Za chvíli nebude mít peníze Německo a Francie. A pak bude možná opravdu krize jako v 30. letech; hyperinflace, hory hladových a možná na trh přijde taky iPad 3.

Liebe Grüsse, váš Ládík

Kabriolet nebo minibus?

Tak jsem si říkal, že člověk pořád tak řeší, jaké si koupit auto. Má to být relativně novější bavorák na leasing, cosi jako starší jetá Octavia kombi za hotové nebo pěkně spořádaně nějaké ne příliš praktické zcela nové auto typu Citroen C2, Ford Fiesta atd. odpovídající mému postavení a možnostem?

Pak jsem si ale říkal, že tolik kilometrů nenajedu a že jako prostředek pro dopravu z bodu A do bodu B je 15 let stará Astra pořád velmi dobrá. Auto bych si tedy vlastně kupoval spíše pro ukojení svého ega (abych ukázal, že mám něco, "na co mám") nebo čistě pro radost ze života a nebo abych  získal úplně jiné možnosti. A světě div se, vykrystalizovaly mi 2 dost střelené možnosti.

Možnost A - kabriolet:

Kabriolet BMW nebo Mazda MX5 si vzhledem k poměru cena / možnosti využití v našich hanebných podnebných podmínkách nikdy nekoupím. Ale co takhle vzít svůj Opel Astra a koupit mu identického brášku se stahovací střechou? Stačí mít v kapse 25 tisíc + dalších 10 na opravy a je váš. Přes zimu ho necháte stát na chalupě v garáži, přes léto si ho užijete a na podzim za v podstatě stejnou cenu prodáte. Představte si těch milých letních roadtripů a cest na piknik se staženou střechou. Navíc pokud se vám to zhnusí všechny Astry kabrio na trhu mají narozdíl od mého současného vozu také klimatizaci - takže natáhnete střechu a pocení je konec.

Možnost B - VW van:

Co takhle si rozšířit možnosti a z auta si udělat nový životní styl? Vemte si třeba leasing na ojetý VW Carevelle/transporter, kam dostanete kamarády a lyže, pokud jedete na hory, kola bez rozkládání, pokud si chcete sjet na Křivoklátsko nebo do hor, kde můžete na podlaze přespat, pokud vyrazíte na road trip mezi losy do Švédska nebo někam, kde se to jedovatými štíry hemží a kde můžete pomoct kamarádovi přepravit pohovku, když to bude potřeba. Zároveň se však po silnicích pohybujete relativně bez omezení komfortu jako s obyčejným kombíkem a pokud budete mít náhodou 3 děti, může se hodit...

A upřímně, stále víc se těším na podzimní cestu do Jižních Čech, kde si převezmu provozně velmi unavený kabriolet značky Opel. Co na tom, že Opelem údajně jezdí jen pitomci. Do rychlosti 90km/h je to stejně jedno a jinak o víkendech, kdy jsem v ČR stejně nejezdím... pořídím si k němu fialové sako, mrkváčové jeans a bílé tenisky a lá nineties!

Pane káva

Dobré ráno, pane Beneši. Jak vám dnes chutná káva?

Mořské ráno

Dobré ráno je na Radotínském kopci zase jako u moře. To znamen víc ristretíček pod deštníkem, čehož lze docílit otáčením kruhového ovladače na kávovaru. Jen nějak chybí ty staré nákladní lokomotivy, co houkají jako záoceánské lodě - myslím, že před pěti lety jsem o nich kdesi psal a že je mezitím asi sešrotovali.

U moře by vás ale ani nenapadlo sekat trávu nebo vyrazit na kole do přírody. Míň potu, víc bronzu, vychlazené drinky, líní Italové, špinavá pláž plná plechovek od Nastro Azzuro a tak.

Koupil jsem si nový Swiss Army Knife podle hesla "pozor na Portugalce". Je o zase o něco menší než ten poslední, co mi ukradli, ale je na něm pořád stejně funkcí. Řekl bych, že stejně jako u kol to ale neznamená, že by to bylo na úkor "něčeho". Prostě je "lepší".

Už jsem dlouho nic nevypaloval. Dobré bydlo způsobuje, že je jednodušší si všechno koupit. Tady se trochu červenám. Ale spíš objektivně - vyplatí se ještě kupovat vypalovačku + blank DVD + lihovku na popis atd.....když si můžete koupit originál DVD za 99,-? Každopádně jsem se divil, proč vypalovačka (ne až tak stará - zatím jsem neměl mechaniku, která by vydržela víc jak 2 roky - a to už skoro nic nečtu ani nepálím) ničí tolik prázdných DVD. Je to slepota. Narozdíl od těch starých si ta nová neumí zjistit maximální vypalovací rychlost DVD a pere to na něj asi 4x rychleji, než má. A když ji rychlost nadiktujete jednou, ještě před zápisem ji kulišácky na rychlo změní zpět na maximální, což už není tolik o vašem čtení, ale spíše o tom, že je to vypečená lištička!

Přeju pěkný den!

Zkuste Salabku

Znalci se mohou nad vínem z pražské Troji možná pousmát, mně je ale (čistě patriotsky) Salabka milá. Co to vlastně ta Salabka, vám ochotně napoví Wikipedie. Místní Supremus krásně voní po lesním ovoci a chutná poměrně... dobře na místní zeměpisné poměry. Můžete taky zkusit Pinot Noir, nezklame a navíc na jeho ročník 2005 naleznete i docela nemálo vřelých recenzí - nejspíš nestřílím zcela od boku. Bílá vína z Troji jsem zatím neochutnal, recenze působí spíše vlažně až pozitivně, takže nelze čekat zázraky, ale se zdravou dávkou skepticismu rovněž milá překvapení.

Několikrát se tu objevuje slovo recenze a může to působit jako určitá posedlost, ale na tohle víno z Troji lze narazit i zcela náhodně očucháváním vinoték (tak se to přihodilo také mně).

Prostě - podpořte víno z Prahy, zkuste Salabku!

Dojetí

Sedím si v metru, sluchátka na uších, pocit nezničitelnosti. Docela klidné dítě pokukuje z kočárku, nějak mu něvěnuju pozornost. Na protější sedadlo ze tří se přibelhá stařenka, sotva chodí, obrněná proti necitu maloměsta... nejspíš byste si museli stoupnout nebýt sobota ráno. Pak jí ale pohled na to dítě jí úplně rozsvítil a rozsvítil se taky celý vagón (možná svítily i přilehlé okolní vozy). Nějak mě to... dojalo. Taky budu starej. Bude někdo nebo něco, co mi udělá radost?

Krkonoše nakreff

From Krkonoše 20110901

Počasí v Krkonoších se přinejmenším povedlo. Zda se povedly také fotky, posuďte sami zde nebo na podstatně vtipnějších fotkách od Aknur zde.

První den Černý Most - Dolní Dvůr 145 kilometrů, pak dvě pěší tůrky a nakonec cesta zpět, kde jsem díky odvozu autem z Dvora Králové docílil velmi vysoké průměrné rychlosti.

Like a hurricane

A protože je tady hurikánová sezóna, je třeba zvolit tématický hudební doprovod.

Venušky

[caption id="" align="alignnone" width="187" caption="(c) Autor, Rudolfinum, ..."][/caption]

Prázdniny. Tak jsem zašel na výstavu Ladislava Sutnara a to samé srdečně doporučuji také vám. Americké Venuše, maličká výstava. Geometricky (chtělo by se říct) zjednodušené obrázky ženských postav, které flirtují s pop-artem (i když vyznění je nakonec jiné), a především se na ně moc hezky kouká - nemusíte být zrovna znalci umění. Do 11.9. v Rudolfinu.

Den jako ze skla

Shlédli jsme s Verčou film "Die kommenden Tage" (díky Martine), který se odehrává v bližší budoucnosti, než by se mohlo zdát (trailer zde).

Oba nás zaujala technologie skleněných povrchů, které fungují jako stůl,  display a interaktivní pracovní plocha najednou (podobné jakýmsi dokonalejším mobilním telefonům). Verča pak, jak je jejím zvykem, vygooglovala zdroj inspirace pro tento film - shlédněte video zde.

Jedním slovem "fascinující" - ve zlém i v dobrém.

Pohlednice z Korutan

From Víkend v Avstrii 2011-08

Obrázky z víkendu v Rakousku najdete zde. Nutno podotknout, že počasí mi velmi přálo a aniž bych cokoli konkrétně jmenoval, pobyt v Korutanech se zásluhou dobrých výsledků našeho teamu prodlouží až do lyžařské sezóny. A protože jsem si koupil mapu okolí Železné kaple, rád bych se do místních hor ještě vrátil, nejméně bych rád vylezl na nějakou z místních 2000+ hor.

Obrázky z Beskyd

From Beskydy 2011-08

Bééééskydy byly plné oveček, koziček a beránků. Fotky najdete zde.

Stereo

Tak jsem rezignoval a koupil si na Doliny malou designovou věžičku od Philipsu. Důvodem jsou poměrně tenké příčky mezi byty a mé nové heslo "nechci býti hudebním teroristou". Když teď trávím trochu víc času v Radotínské haciendě, cítím naplno, jak moc mi bude scházet moje monstrózní stereo a subwoofer, bez skrupulí otřásající celým domem.

Choco Café: Horká čokoláda, která překvapí

Třeba máte chuť dát si při toulkách v Praze něco výjimečného. Přinejmenším horkou čokoládu tak, jak ji neznáte, mají v Choco Café U červené židle (odkaz zde) v Liliové, hned jak odbočíte z Betlémského náměstí.

Narzdíl od jiných horkých čokolád, které jsou spíše jakýmsi přeslazeným preparátem, působí ta U červené židle spíše jako hořká fondovací čokoláda - tedy podstatně opravdověji. Nejedná se však úplně o drink - byť servírovaná je  úhledném hrníčku. Pokud se jí totiž pokusíte vylít do krku, nepochodíte příliš - lžička v této čokoládě stojí. Proč byste to ale také dělali. Dostanete k ní mističky, třeba s chilli, s oříšky, s mořskou solí a můžete si dochucovat a uzobávat jako dezert.

To hlavní je ale příjemná atmosféra, výborná chuť a úspěšný pokus dělat něco "pořádně". Palec nahoru!