2007-12-31

Vše nejlepší do roku 2008!!!

Tento blog vstupuje do čtvrtého roku své plodné činnosti. Za celé tři roky jsem nedostal pocit, že psát sem nedává smysl, což mne neustále a znovu mile překvapuje. A tímto bych ti, milý čtenáři (čtenářko), chtěl popřát vše nejlepší také do roku 2008. Ať už jsi anonymní nebo stálý, ať se ti líbí nebo ne, díky za tvé přístupy! ;-) Ať se máš v roce 2008 nejméně tak pěkně jako v roce 2007. Ať se ti plní přání, ale ne všechna, aby se bylo na co těšit a na čem pracovat. Ať tě mají všischni rádi, ale ne úplně všcihni, abys měl(a) čas také na sebe, na zvířátka a na tento blog. Ať je ti materiálně blaze, ale ne moc, ať nemlaskáš a ať si máš čím udělat radost přespříště. Ať ti chutná, ale s mírou, ať bříško nebolí. Ať zdraví slouží, ale ne úplně, aby mohlo být příští rok ještě lepší.


PFfffffff 2008!!! ;-)

2007-12-30

Bruce Springsteen: Magic (2007)

Bruce Springsteen je umělec, ačkoli se v čase mění, vždy zůstal věrný svým schématům. Nepatří mezi ty, kteří by světovou hudbu nějak zásadně formovali novotami. Proto lze i jeho novinku nahlížet více než pozitivně.


Deska je velmi podobná například albu Rising (2002), ovšem najdeme tady více vážných momentů, na kterých ucho posluchače ulpívá. Svižnější písničky se nesou v duchu "full house", hraje se na doslova všechny nástroje (kytara, akustika, dechy, klavír i klávesy), čímž je právě částečně definován "americký" lehce přeplácaný styl Bruce Springsteena. Když k tomu přidáme ještě trochu národní hrdosti, máme tu klasiku.


Album se velmi dobře poslouchá a ačkoli je ke konci klidnější (zahrnuje i téměř čistě akustické poklidné kousky) a rovněž ke konci zraje, z jeho poslechu si velký dojem neodneseme. Přesto, například ve srovnání s uvedeným Rising, je to vyváženější kousek a zaslouží si chválu. Klasický rock Bruce Springsteena, hodnocení 3-4 z 5.

2007-12-28

Vánoce

Ležím v posteli a pochrchlávám si. Silvestr mám vyřešený, budu v posteli. Štědrý den byl ale ve starém stylu, jak to má být. Brzký budík, abych mohl zadělat na chleba a vyrazit na bajkový vánoční sraz na Točnou. Nicméně jsem se probudil s takovou rýmou, že jsem budík típl a pak šel rovnou zadělat na chleba. Oběd vskutku žádný, a pak už tradiční návštěva Chez Marcel na Haštalu (proč zrovna tam? Proč ne?). Nakonec vyzvednout babičku a výborná opulentní večeře o několika chodech, víno, dárky, radost.


No a 25. se mi na Sázavě během půl hodiny po návratu zvenku udělalo tak mizerně, že jsem myslel, že nepřežiju noc. Divný pocit, když vám cosi nedovolí se nadechnout. Musím říct, že Ústřední vojenská nemocnice se zahalila do elegantní róby, přesto je příjemné ležet doma.


Moje školní povnnosti ve Vídni jsou hotové. Kéž by to tak šlo i na VŠE příští semestr.

2007-12-22

Zimní slunovrat

Připijme na zimní slunovrat. Dlouhé noci začnou ubírat na síle a krátké dny růst do krásy. Letos 22. prosince v 0:22 (hezká shoda čísel).


A veliká radost maličkého národa: připijme na Schengen! To, co nám "skvělá" EU jako členovi dlouho upírala, základní svoboda, je konečně tady. Autobus přibrzdil, namířil přední nápravu mezi bariéry, jemným zhupem přidal a hraniční přechod smutně zející prázdnotou a zahalený mlhou projel v osmdesáti kilometrech za hodinu. Nikde žádné modré majáky, nikde přestřelka. Klid. A to to tak trvalo.

2007-12-21

Opět domů

No tak jsou tu Vánoce a já jedu opět domů. Když se dostanu na autobus na Praterstern a nezemřu předtím na spánkový deficit, můžu říct, že jsem poslední týden přežil.


A musím také říct, že se těším. Přecejen, Vánoce!

2007-12-20

Fejeton?

Jak tak pozoruji výrobce kol a cyklokomponent, přestává mi vadit morální zastarávání. Vždyť když se to tak vezme, nová generace produktu se s velkým humbukem spouští, aby se pak mohla v příští generaci vráti se všemi chybami ta stará. Některé firmy přicházejí s novými lehčími a možná také lepšími rámy, to ano, ale za jakou cenu? Když si člověk "musí" koupit karbon, je to přínos? Většinou jde však pouze o marketing. Třeba když si přečtete popis jakéhokoli kola od Specialized, spočtěte schválně kolikrát bylo použito slovo "nový" nebo "přepracovaný". A pak si srvonejte s modelem z minulého roku. Bez rozdílu? Kliky, přehazovačka? Možná. Ale třeba zrovna přepracované kliky Shimano XT váží víc než ty nepřepracované a vytváří tak velký prostor pro uvedení nových odlehčených klik za 2 roky... a přehazovačka? Je o 10 gramů lehčí a má nový design. To u kola, které váží 14 kilo, opravdu zboří svět a rozhodně to stojí za to, aby si zákazník tučně připlatil.

2007-12-16

Party Week Coming

Tak se to začalo tím, že to skončilo dnes k ránu. Zpívací party, která jistě způsobila, že kebab v okolních bytech se vařil smažil. A pokračuje nedělní Rave party na Panoramě, pondělní Good Bye party na Haus Erasmus, úterním vánočním posezením u Evy a ve čtvrtek zboříme Vídeň! Zentimeter, Christkindlmärkte atd....


Nějak mi tam nepasuje středa, ale možná budu ještě rád. Se svým založením k monster party.


Včera jsem také vyzkoušel Montana Marlborough, který kdysi doporučil Martin. No Martine, velmi dobré, jiskrné, ovocné ale snad až tak, že skoro kýčovité víno. Prostě Sauvignon Blanc, co čekat? Jako Sauvignon B. výjimečné. Fotky z party po odkazem.

2007-12-15

Dobré zprávy

Vzpomínáte na autobusy Ikarus? Tzv. čabajky? Rezavě červené autobusy, ve kterých topení nehřálo a osvětlení bylo sporé? Vzpomínám na cesty Ikarusem do Sázavy jako dítě nebo když ještě jezdily na sídliště, kde bydlí dědeček s babičkou. Maďarská továrna, která je vyráběla, končí. Kus nešťastné historie odchází.


Díky bohu! USA zabránily tomu, aby konference o klimatu na Bali měla drastické následky. Byl pouze přijat protokol o protokolu. Nikdo nám tudíž nebude, alespoň v brzké době, nutit, aby naše auta jezdila na mleté oříšky a elektrická energie se vyráběla v kávovém hrníčku mícháním lžičkou. Bitva je vyhraná, ale válka dále zuří... a to se bojím, že ČR bojuje na špatné straně barikády.


To, co jsem se učil v ekonomii, funguje. Když na idnes někdy ve středu napsali, že oznámení vysoké inflace drží kurz koruny vysoko, vyskočil jsem ze židle. Naštěstí se potvrzuje, že tomu tak není a že inflace naší měnu sráží na kolena. Naštěstí, bohužel. Až se situace usadí, kurz začne zase posilovat. To nemusí trvat dlouho. Ale než opět dosáhne hranice 26€ a 17USD může (samozřejmě nemusí) trvat věky. Snad se naší měně zpraví nálada, až Banka Grande oznámí nějaké pozitivní výsledky.


rakušané zablokují kvůli Temelínu silnici na Linec. Ve Vídni neviděno neslyšeno. Tady mají totiž svých problémů dost.


Další dobrá zpráva (dodatečná) je, že české tramvaje jezdí od nynějška v Seattlu. Ačkoli se to nezdá, jsou to tramvaje stejné konstrukce jako idnesem opovrhované Porsche. To znamená, že se v USA buď snažili ušetřit, a nebo nikdy neviděli Siemens a podobné... Pro zemi, kde někdejší kvetoucí průmysl takřka zkrachoval, je to každopádně do jisté míry úspěch.


Posledni dobrá zpráva je, že jsem právě snědl housku s marmeládou a zapil ji pivem. Stalo se to tak, že jsem si dal housku a nevšiml si piva v lahvi, které je nedopité. No a pak už to bylo :-)

2007-12-12

Veselé Velikonoce

A protože se blíží Vánoce, přeji vám, milí přátelé, veselé Velikonoce. Přemýšlím, co bude o Velikonocích. Bude zase duben. Proklatý měsíc, kdy člověk muí začít psát seminární práce, místo aby se radoval z přicházejícho jara. sejde na tom, kolik bude práce kromě toho. V každém případě to budou další vysokoškolské velikonoce naprd.


Co jsem přišel ze školy, uplynulo docela dost času a já ještě nehrábl do seminárky. Přemýšlím, co mi to přináší, psát seminárky. Zabíjí to kreativitu. Demotivuje to využívat volný čas k vlastnímu rozvoji. Zabírá to čas, ve kterém by se člověk mohl učit na zkoušky. Někdo by těn systém měl změnit, třeba aspoň definovat tak, aby ta seminárka něco naučila.


Ale těším se na vinný večer. Přeji šťastné Velikonce!

Robert Plant & Alison Krauss: Raising Sand (2007)

Když jsem si šel pro novou desku Roberta Planta, ještě jsem nevěděl, jaké se chystá překvapení - totiž že po Strange Sensation se po bok bývalého "zepelína" přidala folková zpěvačka Alison Krauss. Trochu jsem se bál, že vznikne nudná směs kýčovitě laděných písní, ale už to, že sám Plant vždy trochu inklinoval k folku slibovalo cosi více, cosi jako když Gary Moore začal hrát blues a vůbec to nebylo špatné.


Nemůžeme říct, že by se plant ve folku našel, alespoň zatím ne - tak jako Led Zeppelin folkové prvky nikdy nezasadili do své hudby úplně. Přesto je tato kombinace překvapivě přirozená. Dokonce bychom mohli hledat jistou shodnou polohu s albem Dreamland z roku 2002.


Písně jsou velice jednoduše pojaté elektrickou kytarou, basovou kytarou a bicími doprovázené. Správně uchopeno, chybí housle, klávesy nebo cokoli, co by vytvářelo zybtečně kýčovitý nádech duetů. Zpěvu se pak chopil převážně Plant sám, popřípadě se jedná o duet. Alison Krauss se většinou tlačí spíše do pozadí, ale přesto krásně dokresluji jinak dobře suché pojetí. Nemyslete si však - deska je poměrně úderná, akorát zvláštním způsobem - právě jako byl již zmíněný Dreamland. A nakonec, abych nepřeháněl, na své si přijdou i kýčaři, ale pouze ve velice příjemné formě. Pro celkové přirovnání se mi nabízí také folk-rock Neila Younga - rovněž jak suché, tak i hladivé. Plant však nabízí v textech raději tradičnější pojetí.


Na desce najdeme již známou Please read the letter z Walking to Clarksdale. Diamantem celého alba je pak Trampled Rose, výjimečná tím, že zpívá pouze Alison Krauss, ale především také svým ztvárněním - syrová, magická velmi jednoduchá hudba a táhlé tajemné vytí způsobí až mražení v kostech.


Ačkoli se to zdá neuvěřitelné, doporučil bych desku pro její muzikální kvality i (nebo především) posluchačům rocku. Plant vytvořil dobrý produkt, který jeho pestrou řadu počinů ještě rozhodně mile zpestřil. Historie album možná nedocení, rozhodně si ale zaslouží hodnocení 4 z 5.

2007-12-11

Co udělá Facebook

...když schválně necháváte ležet výzvy na různé nesmysly typu snowball fight, superwall ap.? Když se jich nahromadí moc, prostě vám je smázne. Konečně něco, co se řeší samo. Ještě by to mělo dávat vědět odesílatelům: uživatel Ladislav Beneš se na váš nesmysl laskavě vys#&l.

Nový Superb

Na tom jednom až dvou obrázcích, které Škoda zveřejnila, připomíná nový superb nápadně některý modely automobilky Saab (zvláště široká kapota ohrnutá přes světla, tvar chladiče a vyříznutá světla). Že by repositioning?


Každopádně špatně to nevypadá. Ale je to zatím jen tvář nastavená k prvnímu polibku. Uvidíme.

Tyvoe, Koruna!

Čekal jsem, že Koruna na zprávy o inflaci zareaguje spíše oslabením, a ona si místo toho zřejmě hodlá spadnout pod 26 Kč za Euro. Lidi, proboha! Vždyť to ČNB zas tolik v rukách nemá, bude zvyšovat úroky až se z ní bude kouřit, a stejně s tím nic neudělá, protože zvýšení cen je výsledkem spekulativních kroků na straně výrobců potravin a také pravděpodobně rosroucích cen paliv.

2007-12-10

Tak mne napadá...

Tak mne napadá, že jsem po dlouhé době včera lehnul do postele, a jak tak chci nastavit budík, vidím na displeji 23:45. Lidi, já šel spát před půlnocí!!!

Digitální fotografie

Vymysleli digitální fotografii. Znamená to, že se můžeme neohraničeně celé hodiny hrabat vlastní minulostí nebo minulostí jiných a nechat přítomnost plavat. Prazvláštní. Digitální fotografie posunula smysl fotografování úplně jinam.


Napadlo mne nechat vyvolat fotky ze zrcadlovky, které jsem kdysi dávno na gymnáziu udělal. Pak jsem si ale uvědomil, že jejich sdělení by bylo velmi mnohoznačné a že vlastně nepatří do dnešní doby. Tak to asi neudělám.

2007-12-09

Lenovo shit!

Necelý rok starý notebook, rozhodně ne každý den používaný. Vymění základní desku kvůli rozbité čtečce karet. Nová základní deska se nesnenese s baterkou. Vymění tam ještě něco, aby fungovala baterka. Nefunguje wi-fi, protože s novou základní deskou se nesnese Lenovo Shitsoftware. Odinstaluji tedy wi-fi software a používám Windowsový. Postupně však zjišťuji, že nefungují ani další věci jako třeba přepínání obrazovky při prezentaci, mediální tlačítka... Aktualizuji tedy naivně software přes Lenovo take care nebo jak se to jmenuje a nefunguje dál nic, navíc se mi notebook startuje 5 minut. Lenovo sucks a jejich servis, co provedl tu opravu, dvojnásob.


Podobné jako automatická aktualizace Nokia PC Suite nedávno. Vymýšlí ten software nějakej úchylák kolenem nebo co?

Strategický víkend v Nasswaldu


V rámci předmětu 1111 Strategic management pořádaného Gernotem Maierem se každý rok vyjíždí na víkendový seminář do Nasswaldu (víska v "předalpí" - nápadně připomíná Krkonoše). Protože jsem zaslechl, že si to nemohu nechat ujít, přihlásil jsem se.


Cílem víkendu bylo odprezentovat skupinové práce na vybrané případové studie. Případovou studii náš tým vytvořil během odpoledne a tak se už vlatsně nemohlo jednat o nic jiného než o u "ultimate party". Rozvláčná cesta do hotýlku Raxkönig trvala od dvou odpoledne v pátek téměř do sedmi večer. Přivítala nás sekaná, panák slivovice a pivo zdarma.


Jak vypadaly večery můžete shlédnout pod odkazem. V sobotu večer hrála dechovka a Červený kříž servíroval punč - asi nám tím měl zachránit život. Stát v předalpí na návsi s místními a hřát si ruce o hrníček punče nad ohněm zapáleném ve vyklotlaném pařezu bylo moc milé.


Milou atmosféru dělali především Španělé, kteří se střískali už po cestě a pak už nevystřízlivěli, nasswaldský král - připopilý děda s pérem na klobouku, místní štamgast a pak sám Gernot, který se "slušně odvázal".

2007-12-05

Neil Young: Chrome Dreams II (2007)

Po roce je tu opět další album plodného kanadského umělce. Už na první poslech je to klasický Neil Young - se všemi klady i zápory. Nic netradičního jako Greendale nečekejte.


Název alba si autor vypůjčil z nevydaného alba z roku 1977. Tracklist je však ryze dnešní, většina skladeb z původní desky byla již totiž vydána na dalších deskách v pozměněné podobě.


Celá novinka stojí na dvou pilířích - monumentálních youngovské dlouhohrající klasice Ordinary People a No Hidden Path. Oběma skladbám dominuje elekrická kytara, přičemž první se nese v pomalém houpavém rytmu, doprovázená vraznými dechovými nástroji tak, jak to bylo navozeno již na Living with War (2006 - moje recenze zde), zatímco druhá je svižnější. Obě jsou však typický živě znějící profesionální jam s trváním déle než 10 minut, ačkoli tak syrově rockový zvuk jako třeba u Ragged Glory (1990) nelze čekat. Zbylé písničky jsou pak Youngovské countryrockové "kytarovky" a pramálo se liší od těch ze 70. let. Snad právě to by mohl posluchač nové desce vyčítat. Rozhodně nečekejte výrazný zvuk akustické kytary - celek sjednocuje jistá unylost.


Texty nejsou tentokrát tak divoce politicky laděné, přesto se však jedná o protest songy, což ne každého posluchače potěší. A po čistě protibushovském Living with the war se dokonce dočkávámě jistého zobecnění.


Celkově se jedná o velmi dobrou desku. Dějiny psát nebude, ale při poslechu nikdy nezklame. Ono se ani po silných albech Greendale (2003) a Prairie Wind (2005 - moje recenze zde) není čemu divit. Neil Young se svým nezaměnitelným stylem daným i jeho hlasem, ale především zvukem elektrické kytary vytvořil pilíř světového rocku, který už nikdy nebude možné opomenout. Novinka je jedna z jeho poctivě vypálených cihliček. V kontextu autorovy tvorby bych albu udělil 3 z 5, jinak se ale kloním k 4 z 5.

2007-11-29

Jak vykriplit Nokii

Aneb jak vykriplit software PC Suite. Abyste si mohli na Microsoft XP service pack 2 nainstalovat nové funkční PC Suite, musíte nejdříve odinstalovat staré nefunkční. Jenže to samo nejde.


Ačkoli se na začátku vše tváří jednoduše (vyberte typ telefonu, stáhněte Suite, poklepejte na instalaci, nechte se vést, hotovo?), vše se zadrhne právě při automatickém odinstalování starší verze. Nejde to. Myslím, že většina uživatelů PC nikdy neslyšela o "přidat nebo odebrat programy" a pokud slyšela, stejně to nepomůže. Ani čistítka registru a ruční smáznutí nepomůže. PC Suite se jeví jako přízrak stále znovu, po každém restartu. Fóra radí stáhnout vylepšenou deinstalační utilitu od Microsoftu, ale dojde až sem moje maminka? A má na tohle normální zaměstnaný člověk čas? Jenže ono ani to nepomůže. Takže musíte použít kombinaci všech možných nástrojů a inkriminovaný adresář nakonec stejně smazat ručně. Žůžo - nebo ne? Asi jsem ztratil smysl pro humor...

Jaktože jezdí vídeňské tramvaje na čas?

Nejsou ani moc oddělené od aut, ani nemají na semaforech přednost, přesto jedou podle řádu. Jak to dělají? Především tak, že když náhodou nedostane na semaforu červenou, tak si na ní drze počká. A červená ve Vídni bez ohledu na vytíženost ulice trvá dlouho. Tak ten úsek, který v Praze o něco novější tramvaje i při nízké rychlosti ujedou za 5 minut, ujede ta stará Vídeňská stylem stop-start-stop-start za 10 minut. Podle toho jsou nastavené i řády - malý úsek jedete dlouho, ale zato podle řádu. To, že pěšky budete podobně rychlí, vám nepomůže. V obou případech to bude pomalu. A pokud by vás napadlo jet autem, budete navíc čekat v zácpě a těžko pak hledat místo k parkování. Eile mit Weile.

2007-11-27

Rasismus?

Na mém patře na koleji žijí tři Pakistánci. Třetí i s rodinou bydlí v apartmánu na chodbě. To znamená, že tvoří více než třetinu zdejší populace.


Pravidelně za sebou nechávají bordel v kuchyni a většina z nich neodpoví na pozdrav. Hlavní, co vadí, je ale onen bordel v kuchyni. Pokud chcete vařit, musíte vzít hadřík a kuchyni si nejprve uklidit (což trvá asi 45 sekund, ale PŘECE). Není tomu dávno, co byla Stockversammlung. Byl tam i jeden z milých Pakistánců a bylo výslovně řečeno, bez nátlaku, na nikoho konkrétního, že kuchyňka se má uklízet a že byl za tímto účelem ze společného zakoupen hadřík a houbičky. Nakonec se onen člověk dokonce přihlásil, že vyčistí mikrovlnku.


Nuže. Dnes dopoledne přišla Putzfrau a vyleštila do čista kuchyňku - dělal jsem si zrovna snídani, kolem jedenácté. Pakistánec, zatímco si vařil oběd kolem dvanácté, se dal do leštění mikrovlnky, která ve výsledku byla docela čistá. Ale když opustil kuchyňku ve 12.30, kdy já jsem si přišel dát jídlo, byla kuchyňka výjma mikrovlnky zase zaprasená.


Nemám ty chlapce moc rád, jsou to od přírody nepřizpůsobitelná prasata. Je to rasismus? Z pohledu nějakého chairmana pro lidská práva, který sedí v kožené chair daleko od lidí a jejich práv, jistě je. Z mého pohledu je to spíš PRASISMUS...

2007-11-25

Sobota, Lazebník sevillský

Opera mne nikdy příliš neoslovovala. Nedokázal jsem se soustředit na poměrně komplikovanou muziku kaženou křečovitě vsazeným dějem. Lazebník sevillský (Il barbiere di Siviglia), opera z roku 1816 od Gioacchina Rossiniho mne ale přesvědčila, že tomu může být i jinak. Lehoučká hudba s výtaznějšími motivy místy velmi dobře přiléhala ke zpěvu a k ději, který samotný svou lehkostí až komediálností strhoval. Taková nesymfonická forma opery už je přijatelná. A to za 2€...


Tomu odpovídala také fronta na pokladny a zaplněnost jeviště, která mnohonásobně přesáhla to, co už jsem viděl (neviděl jsem mnoho :-).


Zbytek soboty byl také krásný. Na svých dlouhých vratkých nohách jsem se probruslil odpolednem a přes Operu se dostal až na megaakci CyberCampus slaví 8 let. Cítím, že peněženka mne už delší dobu nemá ráda.


A na Währinger Strasse ve stánku na stanici jsem měl Käsekreiner, který byl konečně docela dobrý...

2007-11-23

Neblaze proslulé české večeře

Bonnie & Clyde

Další česká večeře, kde se mluvilo spíše německy, se konala u Davida Zlámala (v němčině Dáfid Clamal) v Hernals. Na menu byla výtečná bramboračka, nádivka, lívanečky a nakonec punč!


Díky Davidovi i Veronice za boží event. Bláznivé fotky zde a zde.


Teď se chystáme na Tour de Punsch.

Aleš Kubita

Aleš. Zase tak moc ho neznám. Teď jsem se dozvěděl, že dokončil film.


Je docela zajímavé, že někdo, kdo hraje u táboráku na kytaru, se pak najednou rozhodne a natočí film. Podívejte se na stránky pod odkazem. Kromě fotek z filmu Bezvětří tam lze stáhnout a poslechnout překvapivě dobrý soundtrack z vlastní dílny autora.


Update: Film Bezvětří bude mít premiéru 9.1. 2008 od 19.00 v Palace Cinemas Slovanský dům!

2007-11-22

Žehlím

IMGP3443

Pozdrav z Vídně aneb "kde je maminka"?

Migrace na Facebook

Konečně v tom mám jasno. Momentky a přátelé na Facebook, FOTKY na Flickr. Postupně tak hodlám přenést téměř veškeré "společenské" fotky z Flickru, takže se nedivte, kdyby vám přišlo upozornění "Ladislav tagged you".


A jak tak "migruji", uvědomuji si, že jaro a léto 2006 byly asi nejkrásnější v mém životě. Z prachu a trosek strašlivé porážky jsem se postupně zvednul, dostal dvě náplasti, jednu v podobě bakalářského titulu. Každou odpracovanou korunu jsem převrátil dvakrát, ale zato jsem přesně věděl, kam to léto padne.


Poslední zvonění, sestřička odmaturovala, pivo na Zahrádkách, nový celoodpružený bajk v Praze, Krkonoše a Martinova chalupa, kde i v červnu sněžilo a výteční pstruzi, velmi rychle a pěkně vyhotovené stránky Coffee and Cigars, bakalářská zkouška, krásný měsíc červen v galerii a na kole, Michalova táborová diktatura, překrásná Šumava s Pavlou a tatínkovým BMW, pekelně horké Hostýnské vrchy na kolech, umouněné ale fascinující Vysoké Tatry s Michalem, skoro měsíc v Itálii, rozporuplný leč krásný, sklizeň vína, shledání v Praze, měsíc v domě sám pro sebe a pak už krásný podzim a tak dále. A mezitím práce - vždy jen na vyžádání a tolik, aby pokryla náklady. Nostalgie z fotek...

2007-11-21

Tak teď

Tak teď už teda začínám mít fakt docela cyklistickej absťák...


A z modré obálky si beru dalších padesát Euro.


A dochází mi Johnny Becher...

Ach jo

Pořád jen nějak těžko můžu uvěřit tomu, že nemám N73. Všechny moje poznámky v kalendáři jsou pryč, všechny moje schůzky, časy a místa srazů, školy, příjezdů a odjezdů... Kontakty mám nazálohované někdy na jaře v Praze. Lepší než nic. Ale fakt, že si teď všechno budu muset znovu najít a napsat na papírky nebo do nějakého přerostlého diáře, mne plísní. Proč taková smůla? :-(((

2007-11-20

F#######ck!

Nešťastnou náhodou ležel ráno na mém stole jeden telefon. Šťastnou náhodou tam kolem poledne ležely dva telefony a já si mohl oddechnout. Teď tam leží jiný a je zase jen jeden. Moje čistá ztráta za dnešek je asi 9 tisíc.


Voe, musíš bejt buďto totálně sjetej nebo vyhulenej.


Jsem lucky boy. Tím, že dokončím nějaké stránky, vydělám akorát tak na čistou obnovu svého telefonního parku (plusmínus). A tak si nějak tak říkám, proč má smysl se snažit. Hlady mne socialisti umřít nenechají a to málo "navíc", co budu mít, zatím z větší části od rodičů (ale čistě hypoteticky jednou vlastní prací vytvořené), poztrácím nebo si nechám ukrást.


Pivko stojí 0,80€ a člověk ho vypije hned, takže jej nikdo neukradne. Když se rozbije nebo ztratí, je to pořád jen 0,80€...

Stránky

Hájek přecejen provozně zastarává. Kód stránek je poněkud těžkopádný. Při každém updatu se tedy snažím systém alespoň zjednodušovat. To, že jsou stránky "uvnitř" lepší, uživatel "navenek" bohužel nepozná.


Mlsným jazýčkům doporučuji navštívit sekci ovocné dorty. Jsou tam nové obrázky a při pohledu na ně se sbíhají sliny...

Telefon

Za malé nálezné je telefon zpátky! Kdo si mne již stihl vymazat, se nyní opět dovolá na 00436767986521.

2007-11-19

Apetit Praha

Tímto oficiálně dokončuji stránky společnosti Apetit Praha. Stály mne mnoho trápení, zvláště zezačátku, kdy mi zcela chyběla inspirace. O to lépe mi to šlo ke konci, kdy jsem například cukrárnu zcela předělal v úplně novém lehkém duchu (posuďte kliknutím na nadpis). Myslím, že mohu být spokojen.

Opera


Za 3,50€ si můžete koupit špatné rakouské pivo a na dva hlty ho vypít nebo jít třeba do Opery (Staatsoper) na místa pěkně uprostřed hlediště přímo pod balkón. Co uděláte? Až doteď jsem pil pivo, ale tímto se věci mění.
Vídeňská Opera totiž propaguje kulturu a ví, že prodejem lístků za min. 80€ mladé lidi do hlediště nepřitáhne. Pokud si však v 5 hodin odpoledne stoupnete do fronty na pokladnu přístupnou zvláštním postranním vchodem pro "stojící", dostanete relativně rychle lístky, čímž se ocitnete na začátku fronty na Stehplätze před začátkem představení. Zde si zablokujete své místo tím, že na něm necháte přivázanou šálu, šátek nebo cokoli. Pak máte asi 35 minut, abyste si vyšli ven dát si kafíčko nebo jídlo. Není to žádný komfort, ale ušetříte 80€, které byste s hodinovým platem 10€ vydělali za 8 hodin práce - tedy jeden den - a vidíte špičkovou operu.
Já viděl Fidelia a stálo to skutečně za to, ačkoli si vyhrazuji právo opeře absolutně nerozumět!

2007-11-17

Christkindlmarkt




Aby to nevypadalo, že jsem ve zcela špatné náladě ze ztráty osobní věci: nejsem. Nápravu učinil vánoční punč, svařáček, Maroni (kaštany v čokoládě) a Käsekrainer (sýrová klobáska) na Christkindlmarktu před Vídeňskou radnicí. Zjistil jsem, že to není úplně první trh - ten první byl otevřen již v pátek 16.11. na Spittelbergu (více zde).
Historie "trhů Jezulátka", které se konají mezi 16.11. a 9.1. je zmapována prameny až do roku 1626. Tehdy se ale trhy konaly před Stephansdomem. Na místo před radnicí se přesunuly od roku 1975. Většina z vídeňských však v dnešních časech končí již 24.12.

Smůla?

Včera jsem ztratil rakouský mobil se svými zahraničními kontakty. Vypadnul z kapsy, odkud mi předtím déle než měsíc nevypadnul. Protože jsem si ale přesně pamatoval, kde a jak jsem se pohyboval, našel jsem jej v parku zabodnutý do sněhu. Večer mi z dotyčné kapsy vypadnul znovu. Bohužel na místě, kde se pohybují lidé, kteří si telefon nejspíše ponechali i se SIM kartou.


Vadí mi všechno. To, že za novou kartu se stejným číslem musím dát 20€, což kvůli ceně neudělám. Vadí to, že nový telefon bude stát 1000kč - mne nebo tátu (nikdo jiný mi v tomhle nemůže být ochotný pomoct). Vadí mi nejistota, že nevím, jak to udělám. Vadí mi, že budu muset obnovit ztracené kontakty. Vadí mi, že když mi vypadnul jednou, řekl jsem si, že ho nechám ve stejné kapse, protože přece nedělám stojky, aby mi vypadnul znovu. Vadí mi, že předtím nikdy nevypadnul. Vadí mi, že je tak malý, že není cítit na těle. N73 takto neztratím nikdy. Okamžitě vím, že mne nikde nic netlačí, když jej nemám. Vadí mi, že jsem nebyl opilý, abych si mohl vyčítat něco jiného, než jen vastní blbost. Jsem nas###ej jako nikdy.

2007-11-15

Hmmm?

...a připomíná mi to potok a odmrštěný bicykl. Strach je to! Strach z toho, že člověk spadne do vody. A naproti tomu síla se porvat, vědomí, že TAM je cesta přes potok otupené ovšem slepou nadějí, že jinde by cesta mohla být jednodušší. Hledání jehly v kupce sena. Racionální rozhodovatel najde jednu jehlu, nenechá ji ležet a už nehledá lepší, udělá spíše vše proto, aby tu jehlu z kupky vylovil.


And one day I'll be min'strell in the gallery, paint you picture of the queen and if i sometimes sing to a cinical degree, it's just a nonsense that it seems...

Hmmmm

Nějak mám pocit, že trošku nevím, co - ani ne tolik jak. Nechám se raději omezovat drobnostmi, než abych si připustil zásadní momenty.


A připomíná mi to, jak jsem pár dnů zpátky stál s kolem na rameni nad studeným potokem, smarákalo se. Cesta zpět přes mnohé brody, tařka nezdolná, v botách mokro, konec špatně zvolené cesty. Věděl jsem někde v podvědomí, že ten potok budu muset po několika málo kamenech přeskákat nevědouce, zda je pod listím kámen, kluzký kmen nebo jen několik dřívek, ale přesto jsem raději šmejdil dokola, vybíhal do stráně, hledal jiná místa. Nakonec jsem se rozhodl potok přejít. Dobrá, přešel jsem. Mohl jsem to však udělat třeba o 10 až 15 minut dřív.


A aby to nevypadalo jenom symbolicky, jak z příručky managera, na posledním kameni mi sklouzla noha, já sjel chodidlem do studené vody, a jak jsem se s absolutně mokrou nohou vydrápal na břeh, mrštil jsem vzteky nebohý bicykl do nejbližšího křoví, až upadlo zadní kolo... Směšné!!! :-(

2007-11-11

Neděle a první vídeňský sníh

Winterschlaf

První sníh ve Vídni. Willhelmien to už před týdnem říkala. Že by na to ti seveřani měli nos? Vstal jsem do mrazivého křupavého nedělního rána a virtuální vůně pekařství mi nedala odolat jít si koupit čerstvé Semmeln. Po cestě jsem poměrně impulsivně nastřílel mnoho fotografického materiálu, Semmeln lehčeji promočil, a jak se teď vločky snáší... dvě fotečky se mi líbí, jsou na Flickru.


Billroth Strasse

Co bych však udělal nejraději: Vzal bych bajka, přihustil pneumatiky a tlumič a domluvil cestu na svařáček podél Berounky k Pigimu. Pěkně alejí zasněžených topolů, od hlavy k patě ve Windstopperu a pak zase zpátky, šup pod deku. Nicméně ve Vídni se v neděli chodí na kávu, a tak je to dobře...


Jak tak sněží, zjišťuji, že Buena Vista Social Club se hodí neméně ke sněhu. Toť rytmus vloček...

2007-11-10

Nový Neil Young

Asi před týdnem jsme jeli s tátou autem a bavili jsme se, že by Neil Young mohl vydat nové album - je divné, že přes rok už nic nevydal. No a je to tady! Vychází Chrome Dreams. Na Amazonu lze shlédnout videoklip 18 minut dlouhé písničky. V pozadí hudby, u níž každou chvíli čekáte, že se přidá druhý hlas aby s Youngem dohromady zazpíval Fountainebleau (se Stillsem, 1976), což svědčí o jistém opakování se, jsou promítány staré americké automobily (chrome) a hraje pomalá hudba na trhavou kytaru doprovázená trubkou ve stylu poslední desky Living with the War. Je to Young, jak má být. Hraje a hraje... někdy průměrně, ale vždy dlouho a starosvětsky:

Down at the factory, they're puttin' new windows in.
The vandals made a mess of things, and the homeless just walked right in.
Well, they worked here once, and they live here now, but they might work here again,
They're ordinary people.
And they're livin' in a nightmare, hard workin' people.
And they don't know how they go there, ordinary people.
And they think that you don't care, hard workin' people.

Mou recenzi naleznete zde.

2007-11-09

X

Člověk jde někdy pro kousek naděje tak daleko, že už není cesta zpět. Jen stopy ve sněhu.

2007-11-08

Trocha jedu

5:45 Spittelau Dream?

Flickr.


Tohle je podle mne špatné foto. Podle jistých logik Flickru ale dostane hodně komentářů (nemíním tím logik Flickru jako serveru, ale lidí publikujících na něm). Přitom je to momentka sochy. Nic víc. Může jí bez přemýšlení udělat kdokoli, kdo jde kolem. Bez fantazie.


Tohle je podle mne dobré foto. Nebylo lehké ho vzít tak, aby na něm vůbec něco bylo. Aby, když to tam je, to nebylo moc zrnité, rozmazané atd. a aby to mělo správnou barvu. Samozřejmě není nikterak skvělé ani dokonalé. Ale aspoň je se nad čím pozastavit.


Někdy si říkám, že se tohle promítá do celého života. Většinou je lepší to osedlat než se tím zaobírat.

2007-11-07

Paolo Conte

Buena Vista Social Club jsou někdy dojemní, jindy muzikálně brilantní. Ital Paolo Conte je spíše jenom Ital. Stylově je těžké ho zařadit, poslouchat rovněž. Tak nějak jsem si italskou hudbu vždycky představoval, ačkoli ve skutečnosti taková spíše není. Jazz, folk, lidovka? Cokoli. Rozverné.

2007-11-05

Hudebně

Student Agency mi přidala NOČNÍ spoj z Prahy do Vídně. Ideální. Tak jsem si to vždycky představoval.


Časy se mění. Shorter of breath one day closer to death.


Zase jsem jednou jednal. Mám trošku blbou náladu, i když se mi jen potvrdilo, co jsem už dlouho cítil. Věci skřípou a občas je dobré je rozhýbat. Tak jsem seknul s jedním vztahem, co mne dusil.


Po cestě do Prahy jsem poslouchal výhradně blues a někdy to musím zopakovat. Taková Stormy Monday od Garyho Moora se na první pohled nezdá geniální. Ale když posloucháte přes dvě minuty dlouhé kytarové sólo, zjistíte, že nástroje v pozadí jsou ve skutečnosti neuvěřitelně sladěné. Musíte se vrátit na začátek a vytočit hlasitost "nahoru". Pak vás to pohltí - hudební dialog nástrojů.

2007-11-03

Přijel jsem

Přijel jsem do baráku, kde jsou všichni nanervy a proti sobě. Přijel jsem do baráku, kde na sebe všcihni křičí, místo aby se snažili problémy řešit. Přijel jsem v době, kdy se k tomu všemu staví čerpadlo. Je těžké se tou nervozitou nenakazit.


Uznávám, že tu ale asi působím trochu náměsíčně. "Synáček" z Vídně...

2007-10-30

Jedu domů

Währinger Park

Je pár hodin do odjezdu a tak si zase říkám, co to znamená. Jedu domů. Jedu domů. Nemůžu se zbavit pocitu uvnitř, že místo, kam se vracím, není víc doma než tam, kde teď jsem. Připadám si tak trochu bezcitný jako stroj. Jezdím z místa na místo, hraju pimpong s lidmi, užívám si šťastné pocity. Že by zrcadla, do kterých se tam dívám, ukazovala pravdu, kterou jsem už tisíckrát viděl?


Možná je to tím, že vnitřní hladinu pohody, chytré i hloupé úsudky, svoje city a svoje pocity si člověk vozí s sebou uvnitř sebe. Změnit svoje okolí. Jet domů. Změnit svoje okolí. Když pak otevřu kufry, uvidím daleko lépe, které city jsem přeceňoval a které jsem podcenil. Leží přede mnou na dlani. Jsem k nim lhostejnější a oni jsou takové menší, vzdálenější, protože neřádí uvnitř mojí hlavy, ale leží sbalené v kufru přede mnou. O to víc si jich ale vážím, vozím si je s sebou. Jedu domů.

2007-10-29

Kolik stojí jídlo ve Vídni? #2

Nemůžu říct, že bych se úplně nudil. Jedna seminární práce mi ještě zbývá. Nicméně jsem pokročil ve znalostech.

Kolik tedy stojí připravit takové obyčejné penne?

  • Penne (balení) 0,39€
  • Sugo (celé) 1,50€
  • Panenský olivový olej (odhadem) 0,45€
  • Sůl/stroužek česneku (odhadem) 0,05€
  • Pesto Genovese (odahdem) 0,15€
  • Capari (třeba, odhadem) 0,10€
  • Celkem 2,64€ (na tři porce, jedna tedy cca. 0,88€

To ujde. Má to však jeden háček. Jezte třikrát za sebou ty samé penne! Existují ale řešení. Jít mezitím do menzy, restaurace nebo si udělat salát a tím to proložit. Bohužel vám mezitím takové penne lehce zestárnou :-)

2007-10-28

Idiot

Bender. Větší idiot se asi málokde vidí. Nad ruhou stranu, někdi tu zábavu pro lidi musí dělat.


Doporučuji dojít na konec videa, na galerii karambólů. začnete dostávat takový smíšený pocit ironie. Jak může někdo věnovat svoje tělo tolika extrémním pádům a nárazům dobrovolně? Velmi pěkný je taky strojek, na kterém ten magor jezdí.

Going home uncertain of where it is

Doma je místo, kde na vás pracují, když ještě spíte?

Doma je místo, na které pracujete, když ostatní ještě spí?

Doma je místo, kde je klid, když všichni spíte?

2007-10-27

Vídeňská městská dráha


Pokud jezdíte po Vídni, nevyhnete se romantické Městské dráze U6 - spřaženým tramvajovým vozům, které jezdí po letitých viaduktech uprostřed Gürtelu (=opasek), magistrály, která obepíná vnitřní obvody Vídně. Protože jsem objevil, že nedaleko mé koleje jsou staré mosty, po kterých kdysi koleje vedly kamsi (dnes se na nich staví kancelářská budova, třeba), začal jsem se zajímat o její historii.


A tak jsem se dozvěděl, že plánovači Vídně nebyli až tak hloupí (i když na Londýn neměli) a postavili na konci 19. století poměrně rozsáhlou městskou parní dráhu - ne však pouze na Gürtelu, ale také podél Donaukanal (dnes U4 - to mne překvapilo) a podle potoka do Hietzingu. Celý systém tak vytvořil kolem města inteligentní smyčku. Zatímco U4 byla v 60. letech přeměněna na klasické metro a spojovací mosty zrušeny (pak ty kancelářské domy výše), U6 byla pouze přejmenována, odpojena od zbytku městské dráhy a patřičně prodloužena. Na U4 se dochovaly pouze dvě původní stanice (krásné secesní Stadtpark a Karlsplatz), U6 byla zachována takřka v celé dobové kráse a připomínají ji i ony komické staré tramavje připojené na moderní nízkopodlažní vůz metra, který jimi smýká jako hadříky.


Někdy je jízda Městskou dráhou vyloženě legrace - to když se třeba ony staré tramvaje pořádně rozjedou a řítí se do zatáčky s prudkého kopce, můžete mít dokonce strach o život, což trochu připomíná horskou dráhu. I proto stojí projížďka touto technickou památkou zato - málokde v Evropě si totiž metro zachovalo takový svérázný charakter.

2007-10-26

Poietikon's dead!

Tak nám, zřejmě pro nečinnost, zrušili doménu "poietikon". V provozu je ale stále ještě prvních několik čísel na doméně volny.cz/poitikon. Tak asi končí jedna kapitola mého studentského života, tak jako se blíží konec samotného studentského života. Co naplat. Zase budeme mít hormadu chlastu, Porsche, obrovské vily a obrovskou prestiž.


Poietikon vycházel nepravidelně mezi léty 2000 až 2006 a publikoval v rámci možností mnoho kvalitní poezie a převážně mé prózy, nesporně rovněž kvalitní. Určitě přijde čas, kdy se znovu objeví na vlastní doméně jako svědek své doby.

Můj pokojík

Takhle se žije v Haus Döbling ve Vídni. Při srovnání s ČR to taky žádný luxus není. Hlavně to, jak jsou jednotlivé věci zašlé (což zde není vidět). Omlouvám se za kvalitu fotek, ale místnost je tak malá, že si s tím příliš vyhrát nešlo. Na ilustraci však postačí:


IMGP3133

Mapka z 80. let.


IMGP3134

Večerní "pohoda".


IMGP3137

Full view během dne.


IMGP3136

Požitkový koutek č.1: hudba, škola, alkohol.


IMGP3138

A koupelna, kterou bylo možno zahlédnout již na předchozích fotkách. Je oddělená na zemi přepážkou z dlaždiček a tenkými příčkami. Umyvadlo, zrcadlo a polička jsou oddělené od sprchy "rohem", takže věci zůstávají suché, stačí otřít podlahu. V některých částech koleje jsou ale umyvadlo i sprcha přímo na pokoji, oddělené pouze závěsem.

2007-10-24

Manner

Myslel jsem, že to je trošku nafouknutá bublina, ale pak mne Michael vyvedl z omylu - v malém obchůdku na Stephansplatzu jsou k sehnání výborné čokoládové sušenky, vlajková loď Manneru, s Créme de la Créme. A to už je jiné kafe! Slupnul jsem je tak rychle, jako mizí z hrníčku ristretto.

Letošní podzim

Spittelau Thriller

Teprve když neprší, je vidět, jak hnusným počasím nás podzim letos obdařil. Ale i to má jisté kouzlo.

2007-10-23

Gartenbaukino Forever!

Tak hlásá samolepka, kterou lze objevit leckde po kolejích a jinde. Vídeňáci mají svoje Gartenbaukino rádi. O tom svědčí i to, že ho znovu postavili podle původních plánů a že večer opravdu žije. Proč jen to tak není třeba v Bio Illusion?


Protože se tam v rámci Viennale ještě dostanu, pokusím se nafotit večerní atmosféru před kinem ze statívku. Snad nebude zase pršet.


Nechce se mi tomu ani věřit. Už za týden svištím do Prahy! Jsem takovej nějakej zvláštní tvor - po měsíci jsem si tady tak zvyknul, že se mi skoro přestalo stýskat (nebo aspoň tak, že na to nemyslím). Ale to je prostě tím, že jsem suchar. A my suchaři jsme suchý i ve stýskání :-)

2007-10-19

Pojďme!!!

Pojďme pít na Korunu! Překročila, či téměř přeskočila, rekord vůči Euru i Dolaru. zase jsou o něco levnejší dovozy, cena benzínu a paliv tolik nestoupá, exportéři jsou nuceni pracovat efektivněji a mně ve Vídni zlevňuje káva.

2007-10-17

Nissan GT-R

Nissan GT-R a podobní Porsche a BMWbijci nepochopili (viz. odkaz), o co se majitelům daných (a mnoha dalších) značek jedná. Porsche si majitel nekupuje kvůli tomu, že je na okruhu o chlup rychlejší, ale protože se jmenuje Porsche, vypadá jako Porsche, dělá (velmi charakteristický) zvuk jako Porsche a vždycky to tak bylo - kdo se jen trochu vyznáte.


A nebo to nepochopil autor příspěvku na Auto.cz... Porsche nebo BMW nemusí mít nejrychlejší ani nejlevnější modely, protože se jedná jen o čísla na papíře. Pokud si řidič kupuje zbytečnost, dělá to s láskou, a tu zaplatí jakoukoli cenou, klidně třeba sekundami na okruhu, na kterém nikdy nebyl a nebude - odměnou mu po každém nastartování bude ono typické bublání boxera vzadu.


A mně se GT-R popravdě ani nelíbí - je to produkt cílený na Američany, zbytečně avantgardní, pod čímž už se však neskrývá ani trocha sympatického vzhledu.

2007-10-16

Vídeňské noviny

Little friend for long cold evenings

Krása! Už mi začaly chodit rakouské noviny - pěkně až do schránky a zadarmo. Je krásné být student, bude se tomu těžko odvykat.

John Barleycorn Must Die

Vím, že většina z vás to ani trochu nedocení, ale viz. link. A malé doplnění.


There was a new day yesterday, but it's an oooooooold day now. Je po půlnoci.

2007-10-14

Podzim

(Ferrarired) In love

Už dlouho jsem si tak neužil podzimní procházku jako dnes. Chvíli v příjemném doprovodu, chvíli sám, zjistil jsem, že miluji Turkschanzen a tiché ulice vilového Döblingu. Taky už jsem si vymrzlý zvenku dlouho neposlechnul Jethro Tull s panákem whisky. Hot Mango Flush. Že by naposledy někdy za časů gymnázia?


Už jsem 100% rozhodnut, že až se vrátím do Prahy, vyměním fotoaparát. Nejsem metrosexuál, abych potřeboval slaďoučký foťáček, který fotí sračky. Většina fotek s dobrým motivem se nevydaří vinou špatného automatického nastavení saturace barev, se kterým už se pak následně dá dělat jenom minimum. Ať ostřím, jak ostřím, fotografie nemají žádnou prostorovou hloubku. To nebývalo, dokud jsem používal pořádný - leč větší - foťák. Nejsem dobrý fotograf, ale míval jsem dobré nápady a tahle malá mrcha jim hází klacky pod nohy.

Matička Vídeň má zvláštní vlastnost - jak se jeví v centru velkolepá oproti Praze, tak se v okrajových čtvrtích jeví domácká až familiérní oproti širokým ulicím Prahy orámovaným činžovními domy.

Věděli jste, že před světovými válkami měla Vídeň přes 2 miliony obyvatel a dnes má pouze 1,8?

2007-10-13

Kolik stojí jídlo ve Vídni? #1

Protože prší a já nemůžu jít běhat, a protože se na to už několik lidí ptalo, popřemýšlel jsem, kolik vlastně stojí jídlo ve Vídni a jestli se mi vyplatí chodit do menzy (3-5€) nebo si kupovat bagety na stánku. Nevyplatí, krom toho, že bageta na stánku za 2,5€ mne nezasytí.


Cena za Caprese:

  • Tomaten 2St - 0,63
  • Semmeln 2St - 0,64
  • Mozzarella 1St - 0,69
  • Olio/Basillicum - 0,30 (odhadem na porci)
  • dělá dohromady 2,26€ na jedno jídlo :-)
Čerstvý salátek:
  • Tomaten 1St - 0,32
  • Semmeln 4St - 1,30
  • Mozzarella 1St - 0,69
  • Salat 0,5St - 0,39
  • Paprika 1St - 0,30
  • Olio/Basillicum - 0,30
  • (Tonno) - 0,5(?)
  • dělá dohromady 3,8€ na dvě jídla, tedy 1,80€ na jednu porci :-)

Vzhledem k tomu, že obě varianty mne velmi slušně zasytí a navíc jsou zdravé, rozhodně to není nijak drastická cena. Do CZK pak nemá cenu převádět, protože jídlo z Čech si vozit nemohu... Kolik pak takový student zkonzumuje za měsíc?


Dám-li si vždy dvakrát čerstvý salát a jednou caprese, je vážený průměr 1,954 na jídlo. Tedy 117,20€ na obědy a večeře za celý měsíc, k čemuž je ale třeba připočíst ovoce, snídaně, kávu, čokoládu, pamlsky a HLAVNĚ alkohol :-)


Až bude příště zase pršet, spočtu, kolik stojí uvařit těstoviny.

2007-10-12

Euro

Euro mi nedělá radost. Již od července se pořád drží kolem 27,50 CZK, což nabourává moje představy o levném vídeňském životě. Mohlo by přecejen spadnout. Jako Dolar. Samozřejmě by to nesmělo znamenat oslabení výkonu Eurozóny, ani žádnou jinou destabilizaci. Mělo by to být způsobeno nějakou optimistickou zprávou o českém hospodářském růstu, přílivu investic nebo jiném úspěchu. Tedy spíše by CZK posílila, než € oslabilo :-D


Kleiner Schwarzer za cenu 2,2€ stojí 62,70 přepočteno jarním kurzem 28,5, ale pouze 58,30 přepočteno třeba kurzem 26,50. Není to rozdíl, ale vezmu-li v úvahu, že to je třeba na 800€, udělá to poměrně slušný rozdíl. Naštěstí chodím na kávu za 1,60€, kterou platím z eurového účtu, takže mne stojí solidních 1,60€ :-) A pokud bychom to přecejen přepočetli, je to současným kurzem o korunu méně než v Ebelu. Bien.

2007-10-10

Fotky a semafory

Es ist verboten...

Jak tak na Flickru publikuji dost vybíravě, objevilo se zde pouze minimum fotek z Vídně. Něco víc jsem zatím umístil na Facebook - zde.


Semafory. Ve Vídni často (ne vždy) nikdo neřeší preferenci hlavní ulice. Na křižovatce prostě oba směry jedou dlouho a čekají dlouho. A že to opravdu JE dlouho. Zatímco našinec si v Praze počká při přecházení magistrály nebo Veletržní někdy pekelně dlouho, jde naopak podél daných ulic vždy téměř bez čekání. Ve Vídni, zvláště chcete-li přejít křižovatku napříč (tedy křížit oba směry), zcela jistě si nejméně jednou pořádně počkáte. Pokud pak jedete tramvají po hlavní ulici, polovinu jízdy pročekáte na semaforech. Jedná se ale spíše o drobnost, která patří ke koloritu, než že by to skutečně vadilo.

Vídeň a dveře

Vídeňáci sami nevědí, co k tomu říct. Kdosi mi vysvětlil, že jsou to protipožární dveře, kdosi zase, že to musí být, aby se neotevíraly rychle proti lidem na druhé straně. O čem to hovořím? Vídeň je město těžkých dveří. Často jsou také nadlidsky velké, ale špatně se otevírají i ty menší, často se za vámi tak rychle přiklapnou, že to schytá kabelka nebo taška s notebookem. Zmatený cizinec není jediná oběť. Křehké místní ženy a lidé, co si nedají pozor, to odnesou bez ohledu na původ.


A samozřejmě, můžete se naučit vrazit do každých dveří, kterými procházíte, a následně je razantním vložením nohy znovu zhoupnout tak, aby chvíli zůstaly otevřené. Mně to nicméně přijde zbytečně brutální. Nevím tedy příliš, o čem těžké dveře mají vypovídat. Máme mít respekt před veřejnými budovami a jejich osazenstvem? Má nám to prostě působit potíže? Nebo se nikdo nezamyslel? Trochu to připomíná Zámek.

2007-10-09

Konečně kavárna!

First Espresso in Vienna

Našel jsem si hezkou kavárnu. Střízlivé, ne moc obstarožní prostředí, nepůsobí jako pivnice, to wi-fi, přes které píši, je asi jejich a cena je tu rozumná, asi jedna z nejlepších ve Vídni. To vše kousek od školy i od Haus Döbling. Navíc tu mají biobagely - jako doma :-)

2007-10-07

Heuriger pro Máničku

Tak jsem si to zjistil přesně. Heuriger je od slova "Heuer" (dnes), které není úplně neznámé (člověk si to ale asi neuvědomuje tak jako u slova "vlak"). Heuriger se pak vztahuje na mladé víno, zatímco šturm je víno těsně po začátku kvasného procesu. Pořadí je tedy Sturm, Heuriger a pak víno. Protože se jedná o přídavné jméno, jde člověk zum Herigen a sedí bei Heurigen. Přeneseně se pak název používá pro hospůdky, které toto víno servírují. Podmínkou Heriger je, že by víno mělo být vlastní výroby, místní. Proto se mohou vyskytovat jenom ve vinařských oblastech - konče podhůřím Kahlenbergu.


Sturm se pak může dělat z různých hroznů. Jsou oblasti, kde se dělá z révy používané jinak na červená (ne zcela běžné v Rakousku) nebo růžová vína (Štýrsko), přičemž se jedná o krajovou specialitu, která se postupně rozmáhá.


Popíjení burčáku v (na Grinzing) poměrně levné hospůdce, která odpovídala přesně dnešní definici Heuriger (servíruje se pouze bufet vlastní výroby a pouze vlastní víno, pokud možno mladé nebo burčák), bylo velmi milé.

2007-10-06

Oktoberfest

Me at Oktoberfest

Od Oktoberfestu jsem mnoho nečekal, a tak jsem rozhodně nebyl zklamán. Člověk tak vzdal hold specifické kultuře a hlavně si už mohu konečně říkat, že jsem tuhle megaakci viděl...


Možnost účastit se jsem měl z balkónu ve stanu Hofbräu. Nákladné, hektické... ale dobré. O to milejší bylo strávit dopoledne v mnichovské kavárničce s fajn lidmi a pozorvat déšť venku. Moc pěkný také byl rakouský vlak. Pocit, že spíše letíte nebo kloužete místo jízdy po kolejích, by měl být zahrnutý také v ceně jízdenek ČD.


Několik fotek jsem zveřejnil na Facebooku.

2007-10-03

Jako kniha historie moderního umění...

...je výstava Monet bis Picasso v Albertině. Netušil jsem, že tolik elitních obrazů od téměř všech modernistů uvidím pohromadě právě ve Vídni. Že se nejednalo o Louvre nebo jinou zbytečně profláknutou galerii, má výhodu i v nepřítomnosti rušivých davů. Sbírka byla dlouhodbě zapůjčena rodinou Batliner.


Znovu jsem se vrátil na gymnázium, kdy jsme se učili o moderním umění a všechno to, co jsme si prohlíželi na maličkých ilustracích tady bylo - živé. Máte o důvod víc mne navštívit :-)

Někdy...

...je dost těžké dostat se před setměním ven. Ve Vídni umí být tak ohavně šedivo, že ven máte chuť jít, až když tma všechno přemaže.


Takový hezký postřeh je asi daný přebytkem volného času :-)

2007-10-02

Missing link

Jsem to zvláštně zkostnatělý. Normálně člověk potkává nové lidi a zároveň má ty "staré dobré". Když pak rázem přijde o všechny staré dobré a má jen ty nové na potkávání, je to divný pocit. Jakýsi chybějící článek k úplné spokojenosti. A taky věc toho, jak rychle člověk dokáže částečně navázat na svoje oblíbené aktivity.


Vídeňská rána zalitá sluncem jsou ale velmi krásná, zvláště s vykalenou hlavou.

Chris Cornell: Carry On (2007)

Cornell se posluchači spojí asi spíše s legendami jako Soundgarden nebo Audioslave. Je však činný i sólově - po naivním až náladovém sólovém albu Euphoria Morning (1999), které jakoby kontrastovalo s horkokrevnou tvorbou uvedených Soundgarden, jsem čekal od novinky podobné vyznění.


Muzikálně jednoduché písničky zní téměř jako jakési "šansóny", obálka se tváří podobně minimalisticky. Cornell má to, co tvoří, formálně pevněji v ruce - podobně jako Audioslave oproti Soundgarden. Přesto se ale nelze ubránit dojmu, že Euphoria Morning bylo svou naivní neučesaností a zhrzeností jaksi sympatičtější. Na novince bych uvítal více takových pokusů o melodii a expresivní texty, ty jsou sice poměrně tvořivé a nevázané, nicméně dojem je chladnější - snad dokreslený právě silnou instrumentální nevýrazností.


Nedovolil bych si ale rovněž nevyzvednout pár hezkých momentů. Je to především velmi svérázná předělávka Jacksonovy písničky Billy Jean, titulní píseň z Casino Royal You know my name a další jako No such thing a Killing Byrds. Celkově je však těžké udržet u alba pozornost po celé jeho trvání.


Novinka je určitě spíše okrajová záležitost, kterou lze doporučit sběratelům, nikoli impulsivním posluchačům hudby. Osobně hodnotím 2 z 5.

2007-09-30

Jen tak

Nějak mne znechutilo se jenom podívat do českých novin. Jaktože velmi chytří lidé, kteří o obchodování akcií vědí daleko více než zmrd Gross a vzhledem ke své dobré finanční situaci jsou daleko lépe úvěrovatelní, se k takovému obchodu s akciemi nikdy nedostanou? Půjčují si snad v bance a dávají ty prachy raději na charitu? Není to třeba proto, že když nic nemáte (nebo máte sotva na pořízení bytu), tak prostě 250 milionů mrknutím oka nevyděláte? Není to protože to zkrátka dobře legálně NEJDE?


Proč v případě takového slizouna, jakým je Gross, musí pořád platit presumpce neviny? Vysvětlí mi to někdo?

2007-09-29

Emil Filla

Chcete vypadat ultrakulturně a ještě si to užít? Běžte na Fillu do Jízdárny Pražského hradu! Výstava ukazuje průřez jeho celoživotní tvorbou a opravdu stojí za vidění. Je to umění, které závisí především na interpretaci "uživatelem", báječně hraje na strunky vaší představivosti. Realita podaná jinou formou, kde vám rozum při interpretaci rozhodně nepomůže, je rozeznatelná teprve po zapojení vlastní představivosti.


Příjmená podzimní procházka Jelením příkopem dojem jenom umocní.

2007-09-27

Jak prší ve Vídni

Neni to jako v Praze, kde se nad historickou siluetou táhnou různorodé ostře vykreslené mraky. Ve Vídni se celá obloha potáhne jednolitě neproniknutelnou šedou a vzduch je jako v prádelníku. A to všechno jako by nepřišlo ze stran, z polí, ale spíš vylezlo z děr všude mezi domy. Je tma jako když slunce zapadá a když začne pršet, cítíte, jak se městu pomalu ulevuje.

2007-09-22

Farewell and šáteček

Drazí! Mizím do Vídně. Do pondělka, kdy mi připojí internet, ode mne budete mít pokoj.

2007-09-18

Podzim tady

Špatná zpráva: Předminulý týden jsem psal, že je sice zima, ale vše stále zelené, takže léto. Nyní je sice teplo, ale listí padá a zlátne. Už je tu opravdový podzim.


Dobrá zpráva: Je tu podzim, příroda vymaluje lesy, parky a ulice barvami, sluníčko bude svítit jenom tolik, aby chutnal grog a svařáček, boty budou šelestit listím a do vzduchu se dostane ta krásná vůně mokrého tlejícího listí smíšená se zatápěním ve venkovských chalupách. Docela se těším.

SC Pendolino

Tak jsem si říkal, že na své cestě do Vídně využiji hypersupermegalaser produkt Českých drah Pendolino. Reklamní kampaň v plném proudu, 4 hodiny a 2 minuty, žádný přestup, rozdíl v ceně oproti Student Agency snesitelný a hlavně možnost vzít si bajka, alespoň za předpokladu, že neuvidí, jak vypadal v neděli, když jsem přijel domů.

Jenže studená sprcha, přátelé. Na billboardech, stránkách ČD a v časopisech avizovaná cena 597,- je pouze fraška. Avšak popořadě. Nejdřív jsem hledal způsob, jak jízdenku koupit za 597,- na opěvovaném e-shopu ČD. Ten ne a ne najít stanici Wien/Vídeň/Wien Südbahnhof. Napsal jsem tedy na info, zda lístek opravdu stojí jen 597,- a proč si nemohu koupit ŽÁDNÝ lístek (proč Radostín Everplace funguje, ale Wien ne - i vzhledem k důležitosti obou lokalit). Odpověď NEpřišla obratem, ale až asi po 15 hodinách. Stálo v ní to, co by mělo být na samotných stránkách: za 597,- ano, "když je dostanete" (doslova) ALE pouze v mezinárodní pokladně.

Na druhý den jsem si tedy on-line našel mezinárodní pokladny a zamířil do té, jíž mám po cestě - Masarykovo nádraží. Zavřená, omlouváme se, jděte na Hlavní nádraží. Tam byl ne moc slušně ustrojený mladík, který se až do poslední chvíle tvářil, že 597,- ale když jsem se po delším rozhovoru přímo zeptal na cenu (teď tady chci to číslo, pane), řekl 1197,- a že ty za 597,- už jsou dávno vyprodané. Ptal jsem se, jestli by to řešil jiný spoj a on, že jsou všechny vyprodané a že 1197,- Poslat ho do prdele, na to jsem neměl sílu. To u Českých drah nikdy nemám, vždycky je to větší šok, než bych čekal.

Sdružení na ochranu spotřebitele? Stejně bychom pokutu Českým drahám uhradili zase jen MY ze svých daní - je to přece příspěvková organizace a ta hospodaří s nulovým ziskem/ztrátou (nadsázka). Lidi, mám si trhat vlasy nebo jinak zešílet? Kolo si tedy zatím vzít nemůžu, ale příjmená zpráva. Jízdenka Student Agency stojí méně, než je avozováno na stránkách (slevu ISIC jsem započetl)....

Pro ilustraci připojuji screenshot ze stránek. Jsou krytí, bastardi, na reklamách je cena "od 597,-", a cenová tabulka na screenshotu je pod omezenou nabídkou, ALE na stránkách není JINÁ cena ani logický způsob, jak ji vypočíst, takže na stížnost by to bylo. Jenže jak již bylo řečeno - co bychom z toho měli, kromě časově náročných tahanic - ČD by svoje peníze zase dostaly....

Můj hrdina

Na Lihovaru se na zadní plošinu nízkopodlažní Karosy konečně dostal špinavý, zarostlý a značně nalitý muchomůrka. Měl s tím značné potíže. Nejdříve exkluzívně alokoval pod sedadlo kryté sklem před zadními dveřmi svou první, zřejmě prominentní, igelitku s nejlepšími kousky. Následovala další a z druhé strany vedle něj jeho, oř číslo jedna, kolečková taška. Pak už také přistoupil obligátní puch a smeknul.


Jenže dveře se ne a ne zavřít. Místo toho se v nich objevil řidič onoho autobusu. Zpříma a bez emocí koukal muchomůrkovi do očí a povídal: Hele, seš nalitej, padej! To mu ukázal také rukou ukazováklem směřujíce VEN. Jedu z práce! snažil se arktikulovat mechem obrostlý muchomůrka v domnění, že práce je to, v čemž ho tlačí bota a že hraje na naší tenkou strunu.


Máš lístek, smrdíš, tak padej, trval na svém klidným ale důrazným hlasem řidič a muchomůrka se zvedl, v opačném pořadí než předtím posbíral své poklady a opustil autobus. Ten se vydal po stopách Šemíka na pokojnou plavbu vltavskými luhy směrem do Radotína...


Věřte, přátelé, tenhle příběh má rozeklaný konec - je jako jazyk jedovatého hada. Řidič se stal mým hrdinou. Nechoval se nelidsky, ale za cenu půlminutového zpoždění trval na svém a nad drakem chrabře a s jistou noblesou zvítězil. Druhý to konec však je jako rána mečem zezadu. Dalšího dne, hned po rozbřesku, kdy do děr zalézají poslední obludy, muchomůrka se pokojně na tom samém místě vezl i se všemi svými poklady. A tak věřte, přátelé, že nad zlem nelze zvítězit, pokud by ovšem občas nedostalo obuškem do bezzubé dásně. Pak by si možná zlo rozmyslelo cestovat pražskou hromadnou dopravou... Druhá věc je, že já jsem byl neméně nalitej a jet jsem mohl. Holt když má někdo vyžehlenou košili a naleštěné polobotky...

2007-09-10

Reklama?

Take jste si v Metru vsimli "antireklamy" na Metro? Drobna zena krcici se pod mastnym kolacem na triku v podpazdi hromotluka drziciho se tyce v metru.


Patrim sice k tem vyssim a zaroven se potim pouze minimalne a tom minimum potlacuji vseljakymi prostredky, mnohokrate jsem jako treti osoba byl svedkem vyobrazeneho pribehu. Prestoze je tedy pravdivy, nemel by Dopravni podnik NIKDY dopustit, aby se takova antireklama na jeho reklamnich plochach v jeho vozidle objevila, i prestoze si reklamu nechava outsourcovat.


Ale vyplyva z toho jedine: Jezdit autem je opravdu lepsi.

Den bez aut

Nevim, co jsem kdy napsal ke dni bez aut, ale TED kazdopadne nesouhlasim. Mne auta nevadi. Jsem na jejich hluk zvykly tak jako na ten z vlaku, autobusu a tramvaji. A kdyz jedu do prace a mezi sestou a osmou se nevejdu do vlaku na Metru B se vsema tema spinavejma lidma nebo mi pak 20 minut nejede tramvaj, zacinam se tesit na auto, kde budu strujcem sveho nestesti jen ja. Zacpa je kazdy den, kazdy den to s jistotou nejede, ale uvnitr je teplo (nebo vychlazeno), hraje oblibena muzika, pripadne je tam ticho a treba na Jizni spojce smer Barrandov se nekdy daji precist i noviny. Nemluve o vymozenostech jako jsou podcasts.


Ale vazne. Opravdu chceme tolik, aby auta nebyla? Proc proste lidi nesednou do socky bez reci? Svobodne a dobrovolne! Nechteji. A zadna jednorazova monstrakce tomu nepomuze, jedna se o cire pokrytectvi. Kdo si opravdu mysli, ze auto nepotrebuje, necht jej nepouziva kazdy den. Ja bych hodnotil az ve chvili, kdy bude sit Metra, S-Bahnu a tramvaji takova, aby mohla autum konkurovat a zaroven sit okruhu a silnic takova, aby auta co nejmene omezovala sve okoli a okoli co nejmene omezovalo auta. Takova situace asi nastane, ale az za 10-15 let...


Hezky se na to diva taky D-Fens.

V lese

Tak jsem byl v nedeli kratce v lesich u Karlstejna vyzkouset, jak se toci novy naboj. A jak na mne tak v poslednich dnech leze jakasi deprese z lidi a z pocasi, vlily mi do krve optimismus dve veci: Ta prvni je, ze leto jeste neskoncilo. Na zemi nenajdete ani o listek vic nez na jare a stromy a trava jsou stale zelene. Ta druha vec bylo krasne misto, ktere jsem nasel - reknu skoro - sam pro sebe. Je to velky strom uprostred zelene louky, v jejimz koberci se cesta doslova utapi. Pod tim stromem je velky kriz, dve lavicky a vyhled na Karlstejn v cele sve krase. Hlavne je tam vsak ticho, kolem lesy.


Nejlehci full z masa a kosti, jaky jsem zrejme kdy videl, vazi o kilo mene nez vetsina zavodnich hard-tailu a o 5 kilo mene nez muj full. Vaha plne osazeneho kola kolem 8,5 kilo uz dycha na krk i velmi lehkym silnicnim specialum, ale jak kdosi v komentari vtipne prohlasil: To asi nebude na jezdeni...

2007-09-05

Tohle zari

Co si xakru dnesni pocasi mysli? Tahle zpropadena zeme je jak jedna debilni velka zmrzlinarna.

2007-09-04

Čermorybízový džem

Černorybízový džem

Miluji černorybízový džem. Zbožňuji zakousnout se do měkoučké chřupavé housky hustě potřené tou temně fialovou hmotou. Meruňkový není špatný, jahodový jakbysmet, ale můj favorit je černý rybíz se svou záludnou, tajemnou vůní a chutí plnou záhybů. Netuším, kde se u nás doma vzal a jak je starý, ale nemá chybu a brzy bude pryč.


Dodatek: Moje nová láska je černorybízový džem.
Dodatek 2: Sex mne nebaví, co mám svůj černorybízový džem.
Dodatek 3: Černorybízový djam PÜČO!

2007-09-03

Brdský gulášek (svátek žároviček)

V sobotu v noci 1.9. jsme s Bike-Forem jeli po trase závodu Winter Transbrdy. Velmi pěkná akce okořeněná tím, že se jelo právě za tmy. Vše svolal Michal Dalecký, pořadatel brdských maratónů a dokonce se nám dostalo i podpory v místní sokolovně a stánku v Letech - zůstaly otevřené.


Představte si hada asi 30 cyklistů, patřičně osvětleného, jak se jako lampionový průvod vine po lesních cestách Brd. Bílá-červená, bílá-červená, bílá... Představte si sjezd po kořenech, když vaše světlo dosvítí asi jen 3 metry dopředu :-)


Předtím jsme si se Snailem, Gung-Ho a Darksonem střihli (v mém případě "sotva dojeli") ještě klasické Transbrdy s odbočkou na Kuchyňku, takže dohromady to vydalo na 140km s převýšením hodně přes 2000m. Nebýt defektů na Schwalbe obručích, nemělo to chybu.


A co se lampionového průvodu týče... gardenparty u Macháčků večer předtím se nakonec zvrhla v pravý lampionový průvod! Díky!


Fotky z akce jsou zde (Bajker16), zde (Thapsus).

2007-08-31

Eutanazie

O eutanazii ma cenu se bavit a vecne diskutovat, ale v soucasnem stavu a systemu zdravotnictvi NENI mozne uvazovat o jejim zavedeni - proboha!

2007-08-30

V Citibank

Dnes jsem byl prijemne prekvapen. Ze Citibank se lze pripojit na Blogger... a neprijemne NEprekvapen, protoze nemame ceskou klavesnici. Z nejakeho duvodu je vsak rozhrani Bloggera, stejne jako Google, nemecky.


Pod linkem si muzete precist rozhovor s iranskym diplomatem. Jsou toto skutecne slova diplomata zeme jmenem Iran s hlavnim mestem Teheranem? A prekrucuje tenhle clovek kazde slovo nebo zni tak rozumne, protoze nam nase media celou dobu lzou? Neuveritelne...


V nekterych mestech CR si mohou lide sami pojmenovat ulice, pise Miroslav Macek. Napadaji mne ruzna jmena. Co treba radeji ulice Studentek? :-)

2007-08-29

Moje buddy

Neuvěřitelné, moje vídeňská buddy, Evy, napsala svůj úvodní dopis perfektní češtinou. Cítil jsem se "takhle" malý a zároveň mne to nesmírně potěšilo, ačkoli naučit se lépe německy bude zase o něco těžší :-)


Nějak se zdá, že léto definitivně končí. Chýlí se také ke konci moje dny v Citibank, a tak bych měl z toho všeho až mrzutý pocit. Všichni ale víme, že v září přichází ještě mnoho tropických letních dnů pod slunečníkem, krásných odpolední a vychlazených nápojů.

2007-08-23

Náš zákazník, náš... pán?

I to snad není možné. Dnes jsem dostal v obchodě vyhubováno za to, že jsem o jejich službách napsal na internetu to, co si myslím. Bylo mi doporučeno, abych do daného obchodu již nechodil. Proč by ne? Už tam půjdu jen jednou... vyzvednout si svou věc a udělat humbuk.

2007-08-22

Nejkrásnější filmy...

...jsou takové, po nichž si nic nemyslíte a do usnutí už nemáte ani co říkat.

2007-08-15

Soukromé metro?

Praha si chce nechat outsourcovat metro. Naštěstí si nenajme trať nikde v Číně, ale nechá tak postavit trasu D z Pankráce na Nové Dvory.


Zdá se to jako skvělý nápad, a tak se asi nelze právem nedivit, že se to nedělá už dávno a častěji. Není to totiž tak jednobarevné. To, že linku bude provozovat soukromník znamená, že mezi cenu lístku a jeho náklady (jedná se, tuším, dokonce o záporné číslo) se musí ještě vejít zisk soukromníka. A protože metro jakožto investiční celek není nikterak levné, bude marže sakra velká. Protože se jedná o státem zaštítěný (a nakonec i ze 100% financovaný) projekt, soukromý investor možná nepřinese obvyklou výhodu v plné míře - ekonomické hospodaření - ale rychle se naučí hospodařit "ve velkém" - metro přece nesmí krachnout, a tak ještě přidáme.


Celá akce jistě nevyjde levněji, než kdybychom si dané peníze jako stát půjčili a metro postavili sami. Nicméně je to jedna MOŽNOST financování takového projektu. Jejím nákladem je zisk soukormého mezičlánku, jejím výnosem je, že metro bude teď a tady - pouze jinak financované.


Slyšel (četl) jsem ovšem rovněž, že na stavbu dvou tras najednou nechybí ani tolik finanční prostředky jako spíš kvalitní stavební kapacity. Pro připomenutí: ty nekvalitní postaví rychle a levně ale rovněž také opět nekvalitně. Viz. třeba některé nové rok staré vozovky ve srovnání s Německem...

2007-08-09

Paul McCartney: Memory Almost Full (2007)

Velmi svěžě, chytře a jednoduše je pojatá nová deska Paula McCartneyho. Přitom má mnohé společné třeba s Band on the Run, stačí se jen zaposlouchat. Umělec si na nic nehraje, nic nového nevymýšlí a právě tato poloha mu sedne.


Už první písnička, která člověka okamžitě chytne, výborně naladí - a to se později ukáže jako jedna z těch méně hodnotných. Album střídá jednoduchou muziku, progresivnější melodické motivy a je protkané jednoduchými, leč milými texty.


Nečekejme nějaké hutné rockové textury. Často jsou slyšet jen dva nebo tři nástroje a zpěv, ale právě v tom elektronicky nezkresleném a jednoduchém hraní je síla. Jednotlivé krátké písničky, jedna klavírní, jedna kytarová, jedna více zpěvná, ač nespojené žádným motivem, se do sebe vlévají a přelévají se jako za časů Abbey Road nebo The Beatles alba a najednou jste na konci. Víc se toho říct nedá...


Ačkoli nejsem žádný broukař (možná naopak), musím v kontextu doby udělit 4 až 5 z celkových 5. Nedoporučuji posluchačům tvrdšího nebo složitejšího rocku jinak než jako odlehčení :-)

2007-08-07

Bikemarket.cz

Musím pochválit e-shop Bikemarket pana Víta Benýra. Vidlici, kterou jsem si objednal a měla dorazit do 4 dnů, jsem neviděl ani po 3 nedělích a veškerá komunikace, která z e-shopu vycházela byla hezká písnička v mobilním telefonu. Zatím se pan Benýr, který nemá nic na práci, proháněl na krátké trati Dobříšského Krakatitu...


Jen tak dále.

Čuněk

Tak Čuněk byl zproštěn obžaloby s tím, že svědectví sekretářky bylo nevěrohodné. Ale já vám povím, co bylo nevěrohodné: To jak se ten bastard pořád jinak vykrucoval, nebyl schopný ani říct, já to nevzal AP.


Docela si dikážu tohohle týpka, ze kterého se stal pan někdo, jak opojen vlastní starostovskou mocí domněle chráněn zdmi svého úředního hradu pronáší ješitně k domněle loajální a malé sekretářce: "Takhle vypadá půl mega..."


Paroubek a Gross nejsou pryč. Jejich odkaz zřejmě žije v každém z nás.

2007-08-05

Dobříšský Krakatit

Speedin'

82,5km a 2100 metrů převýšení, terén poměrně drsný. Co se mohlo pos**t, se také pos**lo. Hned na začátku defekt, a pak už to (psychologicky) moc nejelo. Zase jsem ale poprvé jel, jak se říká, "na pohodu", na občerstvovačkách si dával jídlo a pití jako opravdový čuník a nehnal se nijak dravě kupředu. Nevím proč mne ale v poslední třetině pekelně bolela záda a levá ruka...


Hůře dopadl Martin, který měl defekt neopravitelného rázu asi 5 km po mně a musel tedy skončit.


Myslím, že na podobný závod nemám. Můj tachometr nepočítal ani defekty, ani občerstvovačky, nicméně čas by nebyl o nic lepší než oficiální měřený. Asi o pouhých 20 minut, čímž bych se posunul z 95. místa na 84. :-)


Organizace byla perfektní, pivo dobré, jen gulášek byl třeba na Houštce lepší. Pozitivně hodnotím i fakt, že lidé se těžkého závodu báli, a tak dlouhou trať jelo pouze 200 lidí.

2007-08-01

20 fotek ode mne ve Flickr Explore!!!

Another Bridge Game

Flickr asi zažívá nějaké těžké chvíle... Vždy to bývalo 14 a nejednou 20. Asi strategické lákání, protože mi má brzy vypršet placený Pro Account :-)

Voda 2007

Vzpomínáte? Plavete po široké hladině, podél vás čluny vašich druhů, v ruce zbraň, kolem neproniknutelný prales, déšť před vámi nad vámi pod vámi, déšť nekonečně bubnuje o pláštěnku helmu hladinu, všechny smysly ve střehu, odkud jen přijde první nebezpečí. Plujete jako spráskaní psi nazdařbůh dál, abyste narazili na místo, kde je konec, jakýkoli konec, jen tam být. V uších vám zní This is the end, beautiful end my friend. Is it Vietnam?


Kdepak. Je to letošní Ohře, počasí se trochu nepovedlo, a tak poslední den připomínal spíše jízdu zpráskaných psů. Seděl jsem poprvé na řece a poprvé jako kormidelník a nutno podotknout, že ovládat plastovou loďklu pro dva není těžší než zaparkovat tátovu limuzínu do řady.


Romantická plavba probíhala z Lokte úzkým skalnatým údolím do Karlových Varů a směrem k finálnímu Klášterci nad Ohří se koryto postupně rozšiřovalo. Nebylo mnoho vody , a tak bylo potřeba často manévrovat mezi kameny. Nebezpečných přejezdů jezů a prahů minimum, ideální pro beginner level.


Levné jídlo, průměrně levné pivo, a konečně domácí borůvkové kynuté knedlíky s čerstvými borůvkami...!

A je to tady!

A je to tady. Stalo se přesně to, čeho jsem se před rokem obával (klikněte zde).


ODS, která byla tehdy mou ODS, mne zklamala ve všech bodech. Nepřistoupí sice přímo na Paroubka, ale na Pohanku a Melčáka, kteří jsou však ta samá ČSSD. Navíc nejspíš bude muset ustoupit také všem ostatním. ODS neudržela mnoho ze svého programu (stačí porovnat dva programové papíry - 2006 a 2007). Přitom by měla mít na paměti, že reforma měla ekonomicky smysl tak, jak byla navrhována v Modré šanci. Proklatě bolestivá, ale proklatě funkční. To nebylo možné po volbách 2006 prosadit, a tak měla jít ODS od válu a nebo trvat na svém tak dlouho, až by reformu prosadila. Místo toho nastoupil obávaný bahnitý kompromis, který zadělává na dalších 8 let štědré dluhové vlády Sociální demokracie + KSČM.


Takové polovičaté počínání navíc škodí i samotné ODS, která se z bahna nemůže dostat, noří se hlouběji - ona i jednotlivci ztrácí morální kredit. Je čas se zamyslet...

Dream Theater: Systematic Chaos (2007)

Dlouho jsem se neodvažoval vynést svůj nevýznamný verdikt nad touto novinkou, abych se nespálil. Je totiž těžké soudit Dream Theater. Kapela po posledním albu Octavarium (recenze zde) jednoznačně potvrdila ústup z pozice inovátora progresivního metalu, a tak se na novince opět dočkávámě ležaté osmičky, opakování. Poslechnete-li si skladbu Repetance, uvidíte, že ani DT se tomuto nařčení nebrání.


Především odpadá označení "metal" a tudíž postrádá smysl také označení "progresivní". To nic nemění na instrumentálních kvalitách alba. Pokud máte rádi dobrý tvrdý rock s dramatickými (až teatrálními) přechody podbarvený hrou a sóly kláves, přijdete si opět na své. Podobně jako Wish You Were Here od Pink Floyd uzavírá i otevírá album jedna skladba, v níž nalézáme opakující motiv, a která na začátku graduje a ke konci opadá. Je také nejsvětlejším momentem celé desky. Hřišťátko jí ohraničené vyplňují více či méně zdařilé skladby, které jsou však vždy zvukově a instrumentálně brilantní. Nutno podotknout, že těžiště leží právě v pomalejších instrumentálních částech. Nalezneme zde mnoho motivů z dřívějších alb v podobě zvuků i vět - typickou hutnou melodickou houpačku s mohutným chorálem, téměř nu-metalové drama s křiklavým zpěvem, i stupňované klávesovo-klavírní pohupování, hutné a technicky skomplikované bubny... a "Hello, mirror, so glad to see you my friend".


V textech se DT opět nevyhnuli jistému civilizačnímu moralizování, které je pro ně typické už z dřívějška, tedy ani zde nečekejte nával nových emocí.


Odmyslím-li fakt, že od Dream Theater jsme se svého času dočkali větší porce novosti, je současná deska velice poslouchatelná. Jistou antimetalovou unylostí se možná dokonce přibližuje širším vrstvám posluchačstva, ačkoli lehce postrádá emoce nejen vinou precizní hudební výstavby. Na druhou stranu nenacházím příliš mnoho slepých míst a proto hodnotím 3 z 5.

2007-07-31

Neo Rauch - Neue Rollen

Ondra mne místo namísto plánovaného Emila Filly přesvědčil k návštěvě velmi příjemné výstavy v pražském Rudolfinu. Jednalo se o téměř popartového umělce Lipské školy Neo Raucha. Expozice nazvaná Neue Rollen nejdříve působila torchu zarážejícím dojmem - kombinace popartu, surrealismu a formy propagandistických plakátů z 50. a 30. let 20. století, to chce hodně silnou náturu. Nicméně nebylo těžké najít si zalíbení v geometričnosti, barvách nebo i celkovém ladění některých obrazů, a tak jsem nakonec vyšel ven tímto pošukem příjemně překvapen.


Lze shlédnout pouze do 5. srpna, takže doporučuji pospíšit si!

2007-07-22

Tři defekty

Ačkoli se to zdá po mrzutém ránu neuvěřitelné, počasí nám dnes přálo, a tak jsme dali 120km v "plné bahenní". Trasa Sázava - Český Šternberk - Vlašim - Blaník - Benešov - Konopiště - Měsíční údolí - Čerčany - Sázava se dala zvládnout za něco víc než 6 čistých jízdních hodin.


Na defekty mám štěstí - žádné nemívám. Dnes jsem najednou prorazil duši a vytrhnul lanka z přehazovaček o větev. Opravovat to v bahenní lázni nebylo možné, ale do nejbližší vesnice kolo dojelo. Kromě případu po srážce s traktorem, myslím, málokdo zvládne nakupit tři defekty najednou...

2007-07-17

Srážka vlaků ČD

V Čerčanech narazil rychlík do stojícího pantografu. Naštěstí došlo jen k jednomu úmrtí - k úmrtí strojvůdce poněkud papírovějšího pantografu. A kdo za to může? Co byste řekli? Osoba odpovědná za chod stanice nechala za sebe zaskakovat pablba, který, jak to v každé stanici vidíme, vždy před odjezdem vlaku přijde na nástupiště a to, co ukazuje semafor, tedy že je odjezd možný, ještě potvrdí zvednutím své pablbské plácačky. To vše dělá za nemalý plat a dokonce i na stanicích, kde vlaky nestaví (Vyšehrad).


Za Rakousko-Uherska, kdy pablb potvrzoval třeba to, co uvedl telegraf a kdy systém návěstidel nemohl být tak dokonalý, aby jej kompleto zastal, měl svůj daný smysl. Ale dneska? Dráhy (jejich management), v rámci zachování vlastního pohodlí, nemění nic. Zákonitě se vždy zaštítí tím, že ta osoba je potřeba. Opravdu? To samé může zajistit strojvedoucí pohledem z okýnka do zrcátka, popřípadě je tu technika. Že je drahá? Není. Takový pablb pobírá, řekněmě pro příklad, 15000 měsíčně. Když to shrneme za rok (bez bonusů), jsme na 180000. Pokud to pak vynásobíme 10 léty, ušetříme za jednoho pablba na techniku za 1800 000 (tedy skoro dva miliony korun). Pokud vypustíme také pablby, kteří kontrolují tramvajenky na příměstských linkách (v S-Bahnu jsem je třeba nikde jinde neviděl), ušetříme další miliony.


Jistě, takové drážní zařízení a půjčka na 10 let něco stojí, ale možná by pak nedocházelo ke srážkám, protože strojvedoucí, kteří se signály řídí, jsou aspoň lidé s elementárním vzděláním a prochází užším výběrem.


Jenže pablbové mají děti, chtějí plochou televizi a pivo každý den. Proto tu přece máme odbory a stávky...

2007-07-09

Není krásný?


Nový Boeing Dreamliner 787 nesází na mamutí rozměry, ale na technickou preciznost, materiály a navíc na krásu. Mamutí EUnijní Airbus (Špidlův falus :-) by mohl závidět. Dreamliner je, podobně jako nejlepší přítel člověka - kolo, částečně karbonový (vlákna na bázi uhlíku), což přináší značnou úsporu hmotnosti a vyšší tuhost - následně tedy úsporu paliva, větší vnitřní prostor díky absenci mrtvé zpevňující hmoty, vyšší dolet a nižší množství splodin (to vše údajně v řádu jedné pětiny - 20%!). Boeing už pak nezmiňuje, že se letadlo bude asi v neklidném vzduchu více klepat jako menší lehčí stroje, z nichž mají mnozí pasažéři dnes fóbii.


O úspěchu svědčí i počty objednávek, kterých je již teď více než 600. Pokud nebudou projekt provázet výrobní a technické komplikace, měla by to být pro konkurenci i ekology lekce.

2007-07-08

Les

Dnes jsem ujel 107 a bylo to značně méně bolestivé než minule. Hromadu času jsem ztratil blouděním v lese. Že se v Čechách nepoužívají turistické značky na vlastním označníku, a že tudíž když značka vede 2 km přes zorané pole, musí člověk 2 km typnout a jet přes ono pole zcela naslepo, není žádná novinka. Novinka ale je, že jak lesáci kácí lesy a obnovují po bouřích, chybí často značení i tam, kde se lze velmi snadno ztratit. Výsledek je, že se v lese motáte jako vítr v pytli.

2007-07-03

Ať vám chutná

Pro ty, co to zajímá, jsem umístil makety (zdůrazňuji: makety!) stránek Apetitu Praha na adresu pod odkazem. Zbývá je dotáhnout, předvést, vybrat, a pak (ach ouvej) dodělat celé stránky.

Že by...?

Už nebyl důvod toužit po Cannondalu? (viz. link)

Že by moje kolo bylo zastaralá ostuda?

Je 14T tak špatná?

Nechápu, proč si lidé stěžují na nízkopodlažní tramvaj Škoda 14T (odmyslím-li typické "stěžování si" na cokoli). Že se jej design nelíbí, to je dost osobní věc. Třeba mně přijde jako nejvydařenější kousek celého českého vozového parku - že se jedná o puristický design Porsche, se nezapře.


Že v zatáčkách cuká, je logické. Odborníci před tím varovali již, než byl sestaven prototyp. Podobné tramvaje jezdí v jiných českých městech již dlouho a pro vozidlo s pevnými podvozky je to navíc charakteristické. Účelem bylo ušetřit peníze. A komu cukání vadí, ať zůstane v článku bez podvozku, ten se ani nehne. Naopak na rovných úsecích, jakých je v Praze také přehršel nebo v pouze mírných zatáčkách, je tramvaj neuvěřitelně stabilní i na "ojetých" tratích - narozdíl od ostatních modelů se v rychlosti nehoupe ze strany na stranu, míří kupředu jak žíznivá čára a nehrozí tak vykolejením.


Moc schodů v interiéru? Stačí přece zůstat v článku, do kterého jsem nastoupil, nepotřebuji už pobíhat odzadu dopředu, ne? Více nízkodpolažní tramvaj se navíc cenově pohybuje v jiných dimenzích.


Jediné, co je pravda, jsou neoblíbené 1,5 sedačky, jejichž smysl nemůže být jiný, než zabrat zbytečně vnitřní prostor. A hlučnost. Škodovka, nevím proč, opravdu hodně piští... Ale to by mohla vyřešit nová tramvaj, o jejímž nákupu se již jedná.


Update: Že se 14T zlomí uprostřed, jsem netušil. Jedná se ale spíše o incident než systémovou vadu.


Update 2: Už nějaký ten týden cestuji vídeňskými tramvajemi a mimo jiné také typem ULF (ultra low floor). Zvenku jsou sice oproti 14T bezhlučné - asi i vlivem lepšího kolejového svršku - zevnitř ale povožení není o nic lepší, ani hlukem, ani škubáním. Dokonce se dá říct, že ULF cuká po celé délce, protože všechny články jsou přímo napojeny na nápravy. Až na to, že podlaha je tu značně níže než u 14T, rozhodně není proč radostí vyskakovat, nejste-li tedy pohybově omezení nebo nevezete-li kočárek. A pak - koncepce vídeňských tramvají je trošku jiná. Jsou spíše užší a lehčí, nepotřebují překonávat výškové rozdíly.

2007-07-02

Narozeniny

Vánoce / Christmas

Řeknu vám, neměl jsem úplně dobrý pocit, když se otci na narozeniny sešlo tolik vín... Co si o sobě musí potom myslet? :-)


A to jsem měl vymyšlený docela dobrý jiný dárek...


V Praze jsou výstavy, které bych chtěl vidět: Filla a (doufám-zaslechl jsem) Kupka. V další řadě pak snad i Zrzavý a Štýrský.

2007-06-30

Houštecký maraton

Takhle...

Dokázal mi, že nejsem žádný zralý závodník (54. místo z 230), akčoli jet a přinejmenším obdivovat krásu lesů Polabí mohl každý. Já na to "v tempu" neměl čas, protože jsem si hlídal pneutmatiku a stopu před sebou. Doufal jsem, že na pouze 75 km dlouhém okruhu udržím průměrnou rychlost alespoň 30km/h, místo toho však bylo převýšení v Labské rovině 600m a já měl dokonce dvě minikrize (dle Skupiny Světové banky "výkonových turbulencí" - spolužáci ví).


Narozdíl od předchozího závodu nebyl na krásných širokých cestách důvod k úrazům. Pouze fakt, že padesátikilometrový okruh se na ten můj napojoval kdesi ve druhé třetině a nahnal mi tak do cesty plno výletníků, přinášel jistá rizika a hlavně časové ztráty. Mrzí mne jen, že jsem nepřesvědčil otce, aby jel. Shrnu-li: Jako guláš a pivo za 400kč to bylo drahé :-)


Nový McCartney, ačkoli jej zrovna nezbožňuji, je mi na první poslech sympatický. Na druhý už méně, ale i tak je to překvapivě milý počin. Víc než třeba Carry On od pana 007 Cornella.

2007-06-20

X

Myslíš si,
když tak sedíš sám s vínem,
že se tvé oči dopracují k nějakému vědění?
Budeš vědět něco víc než pravdu, až večer skončí?

Jak se vypořádat s Rowlingovou

Jak se chovat k Rowlingové s jejími trošku snobskými názory? Nevěnovat jí palcové titulky v předních českých denících. Tato žena patří do hall of fame na stránkách kultury a její názor na sociální péči jako kratičká ochutnávka z autorčiných názorů tamtéž...

2007-06-19

Tramvajová linka 28


Člověk, který si na Flickru říká jaime_silva, se vydal sledovat pěšky trasu lisabonské tramvajové linky číslo 28 a přitom fotit její okolí jako turista ve vlastním městě. Poměrně zajímavý set obsahuje také plno vaty...

Abstinenční týden

Zase jsem to přepískl :-/


Mým úkolem je teď rozehrát barvami stránky Apetitu Praha.

2007-06-12

Dveře dokořán

Doors Wide Open

Přesně před rokem jsem na svém blogu rozebíral kauzu Českých drah v případě pádu chlapce z vlaku za jízdy. Jeho matka byla obviněna za to, že na dítě nedávala pozor během jízdy a to si tak mohlo otevřít dveře a pohodlně vypadnout. Vagón byl shledán jako provozuschopný.


Dnes, když jsem si brouzdal svým iPodem těsně u dvěří ne úplně prázdného vlaku z Radotína na Smíchov, se přede mnou ve vysoké rychlosti z ničeho nic otevřely dveře dokořán. Náhlý průvan, vyhazování vlaku i šok můžou k pádu snadno dopomoci. Akčoli jsem stál téměř u dveří (v prostoru, kde se smí stát), ustál jsem to. Docela síla. A za to asi může moje máma :-((


Návrh? Všechny komouše vyhýbkáře, průvodčí a lehkoživky s plácačkou z komoušského molocha vyházet a za ušetřené peníze se trochu starat o to, co lidi skutečně přepravuje a chrání - vozy, dveře, izolace kabeláže a návěstidla - ideálně je zautomatizovat jako na "západě".

2007-06-09

X

Myslíš si,
že pravdu před tebou schovali v chutích a vůních.

Tvé smysly však kloužou po povrchu.
Sotva stačí,
aby jim rozvázaly jazyk.

2007-06-08

One Little Victory (by Rush)


A certain measure of innocence
Willing to appear naive
A certain degree of imagination
A measure of make-believe

A certain degree of surrender
To the forces of light and heat
A shot of satisfaction
In a willingness to risk defeat

Celebrate the moment
As it turns into one more
Another chance at victory
Another chance to score

The measure of the moment
In a difference of degree
Just one little victory
A spirit breaking free
One little victory
The greatest act can be
One little victory

A certain measure of righteousness
A certain amount of force
A certain degree of determination
Daring on a different course

A certain amount of resistance
To the forces of the light and love
A certain measure of tolerance
A willingness to rise above

/ moje hymna /

Už třetí den...

...obědvám zmrzlinu. Náhodou se vždycky pracovně nachomýtnu v Hájek a Boušová a ono je tak těžké odmítnout. Prostě změna filozofie.


Díky bohu si to JÁ můžu dovolit. Dnes jsem pozoroval krásku s nadváhou. Cpala se zmrzlinou a kdyby to nebylo krajně neslušné, řekl bych jí, že něco takového k životu vůbec nepotřebuje. Nikdo jí to ale asi nepřipomíná. Ten výjev jí jen usvědčuje, že uvnitř těch tuků není genetika ale zmrzlina. Samozřejmě trochu přeháním.

2007-06-07

Balíčky Orbit

Se rozpadají, takže všechny žvýkačky končí volně v ne zrovna čisté kapse batohu. Kupuji žvýkačky Orbit modré již deset let a rozpadají se až poslední dobou. Co tím sledují? Stejně si je v žádném jiném balení kupovat nebudu - jedině to klasické je dostatečně malé.


A Tom Waits mne svým chraplavým blues dostává. Líbil by se babičce...

2007-06-04

Spravedlivá sázka

coffee&cigars

Spravedlivá sázka je termín. Podstoupili jste ji někdy? Já dnes ráno a vsadil jsem na hru. Není mi to vlastní a tak se z toho zrovna necítím...


Na doplnění: spravedlivá sázka náhodou vyšla, takže maximalizuji zisk za rizika.

2007-06-03

Takhle

...už jsem na kole dlouho nezmokl. Bez blatníků to stříká 10 metrů za vás a se stejnou vervou rovněž na vás. Na(ne)štěstí to bylo v takovém dešti jen něco přes dvacet. Jezdec s vidinou domova pak dociluje neuvěřitelných rychlostních průměrů, promoká ještě více a jede ještě rychleji.

2007-05-30

Nová deska Linkin Park

Žádný další zajímavý cross-over se nekoná. To album je průměrný popík. Váš život bude snadněji plynout bez něj.

2007-05-23

Chobotnice nanečisto


Svůj názor na novou Národní knihovnu jsem už vyjádřil a co se vzhledu týče, se dnes pokusem odpůrce stavby Radka Martiška jenom potvrdil. Vypustit zelený balón do výšky oka chobotnice nad autobusovou točnu totiž není až tak špatný nápad. Na výše uvedeném obrázku nebo pod odkazem uvidíte, jak to dopadlo.


Odmítat lze samozřejmě Kaplického návrh kvůli neobjektivnosti poroty, nesplnění podmínek a nebo ceně, nikoli kvůli návrhu samotnému ani zasazení do krajiny.


A co na to museli říkat občanů sledující autobusovou točnu? Nejspíše že nedostatek nových autobusů nutí dopravní podnik zavádět alternativní způsoby dopravy. Nebo že by takhle vypadaly ekologické autobusy na plyn? :-)


Popis pokusu R. Martiška najdete zde.


Update 26.5.: Rozsáhlá mezigenerační hrstka českých architektů se podepsáním petice postavila za Kaplického a chobotnici a rovněž napadnula zpochybňování soutěže. Útoky jsou prý nekompetentní. Plkání architektů do dodržování právních předpisů je ale také nekompetentní. V soutěži možná totiž nevyhrála nejlepší stavba vlivem manipulace soutěže nebo vlivem prostého nedodržení pravidel. A to není věc estetiky ani architektů.

2007-05-22

Tyhle horké dny...!

A Gift of Roses

Snídaně v sedm ráno pod slunečníkem, čerstvé ovoce ze zahrady a večerní teploty nad 20 stupňů. Počasí nás rozmazluje a v kostech cítím, že bude třeba někam odcestovat :-)

2007-05-20

Pocit

Odraz, skok do prostoru a strach z prázdnoty.


Ne dopad, ale samotný pád.

2007-05-15

Rush: Snakes and Arrows (2007)

Hrají si s námi na schovávanou. Na novince se vracejí k částečně artrockové hudbě, kterou hráli v době Permanent Waves (1980) a zdá se, že ví proč.


Rush totiž nejsou hloupí. Návrat ke kořenům si odbyli ve sbírce coverů Feedback (Conversions) a již ví, že jejich publikum tvoří spíše starší posluchači, kteří mohli mít jisté potíže jejich poslední velmi syrově "energické" řadové album Vapor Trails (2002) skousnout (cosi plyne už z názvu a obrázku na obalu). Trhavá elektrická kytara v kombinaci pouze s bubny a basou již nekontrastuje s křehkým hlasem Geddyho Lee. Novinka si sice zachovává rytmickou linku (i tam, kde bicí a basa chybí, alespoň jedna akustická kytara nahrazuje perkuse), ale přibyl podmanivý zvuk kláves, který onu syrovost vláčně maže jako margarýn po celozrnném chlebu, když si přizvukuje s akordy akustické kytary.


Zřetelný posun nastal také v textech. Na mladého posluchače je na novince snad až příliš karatelského životního moudra, zatímco Vapor Trails se spokojovaly s bičováním smyslových vjemů. Rozhodně už nebudete mít při poslechu pocit, že padáte odněkud z útesu. Texty však určitě nejsou prázdnou směskou slov. Jistě stojí za poslechnutí nejméně kvůli své poměrně kvalitní formě:


In the oldest eyes there's a soul so young
In the shakiest will there's a core of steel
On the smoothest ride there's a squeaky wheel
In the sweetest child there's a vicious streak
In the strongest man there's a child so weak
In the whole wide world theres no magic place
So you might as well rise put on your bravest face
Put on your bravest face

Novinka nabízí také několik čistě instrumentálních kousků a ačkoli pro nezaujatého posluchače bude těžké najít si k celé desce cestu. Ztratila se strhující rychlost v hudbě i textech, instrumentálně brilantní dravost i novota. Zato je tu solidní akusticky příjmené album v původním kabátu kapely Rush, kde lze naleznout mnoho milých světlých bodů. K poslechu doporučuji nejméně všem fanouškům rocku (bez přívlastků), hodnotím nejspíše 3 z 5.

2007-05-11

Bailey's, tančím pro tebe

Už dlouho mne něco nepotěšilo tolik, jako dá si panáka Bailey's s ledem. Že by to bylo tou reklamou?


Page break. Taky jsem dneska napsal básničku. Šlo to úplně samo - jako když člověk přijde před krásný integrál a ihned ho spočte. To přiblblé přirovnání samozřejmě píšu, protože mne jinak napadly jenom samé sprosté věci.


Odmítnutí. Svým Snakes&Arrows Rush jako by chtěli říct: Vapor Trails možná bylo naše nejpovedenější album, ale nejsme to my...

2007-05-08

Nový set

The story of overeating #3

Takhle to vypadá, když někomu chutná a dočká se to výročí :-))))

2007-05-03

Nový set Krajiny

The Sázava River

Rozjet se Flickr dříve než 2004, žádné krajiny by nejspíš na mém photostreamu nejméně do té doby nebyly, ačkoli digitálem fotím již od roku 2003. Nyní se však jejich počet utěšeně rozrůstá tak, jak se z knihomola stává primitív. Jsou-li hezké, může za to většinou genius loci a moment záběru. Shlédnout je můžete v novém setu.

2007-05-02

Globální oteplování - Klaus na VŠE

Nejsem z těch, kdo by Václava Klause označovali za arogantního. Pokud ale jde o ekologii, vystupuje někdy jako slon v porcelánu, ačkoli má třeba i pravdu. Na půdě VŠE v Praze se však ve své přednášce o globálním oteplování o ekologii téměř nezmínil. Naopak kulantně vystihnul, jak by měl ekonom k otázce přistupovat.


Poměrně zajímavé bylo rovněž obecné diskontování času, zřejmě v reakci na Sternovu zprávu.


Mimochodem - jak na ni reaguje Strana Zelených mne pobavilo. Tak vypadá reakce racionálně jednající moderní strany? :-(


Nemyslím, že v CEP Newsletteru z února je k tématu všechno, nicméně stojí za shlédnutí. Je škoda, že zrovna EU si tématu globální oteplování chytila. Bylo tady nějaké globální oteplování před pěti lety? Nemluvilo se o důležitějších tématech? Třeba hlad a bída v Africe nebo zadlužení některých států? Co třeba znečišťování vzduchu jako takové?


Teorie globálního oteplování by mi nevadila, kdyby jejím (jediným) hmatatelným výstupem nebyly nesmyslné investice z našich peněz do větrníků a dalších "ekologických" perpetuum mobile.

2007-05-01

Regenerační gel

Závoďák

...který byl v tašce po každého účastníka MTB Posázavím, opravdu funguje tak, že ani nevím, že jsem jel. Na 52,8km dlouhé trati jsem docílil průměrné rychlosti 20,9km/h a nastoupal 1100m (dle propozic závodu 750m). Příští rok vřele doporučuji - může jet opravdu každý.


Update: Závod měl skutečně stoupání přes 900m, takže JEJICH chyba. Přidávám odkaz na Petrovo foto.